Islamistických útoků v Evropě ubylo. Roste ale počet krajně pravicových

Poslední roky v Evropě zásadně klesl počet teroristických útoků. Zatímco v roce 2015 teroristé zabili 150 lidí, v roce 2018 měli na svědomí jen 13 obětí. Velký podíl na tom má lepší spolupráce policejních složek, uvádí experti. Nicméně hrozba terorismu zůstává podle nich i nadále vysoká.

Zvýšená bezpečnostní opatření v Nice po teroristickém útoku (15. července 2016). | foto: Reuters

 

Minulý čtvrtek pracovník policejní prefektury ubodal v Paříži své čtyři kolegy, než byl zastřelen dalším policistou. Podle francouzských vyšetřovatelů byl pachatel Michael Harpon radikalizovaný islamista. Francouzský ministr vnitra Christophe Castaner varoval, že hrozba terorismu v zemi zůstává „vysoká“, až velmi „vysoká“.

Harpon má na svědomí zatím nejvíce obětí teroristického útoku uskutečněného v Evropě v roce 2019. O prvenství se dělí s Gökmenem Tanisem, který v březnu začal náhodně pálit v nizozemském Utrechtu. Jeho řádění podlehli rovněž čtyři lidé. Podle nizozemských vyšetřovatelů vykazoval Tanis sympatie k islamistickým radikálům.

Růst krajně pravicového extremismu v Německu

Zatímco islámský terorismus zůstává pro Evropu konstantní hrozbou, roste nebezpečí radikálně pravicového terorismu. V Německu v roce 2019 vedly teroristické útoky ke smrti tří lidí, všichni byli obětí krajně pravicového radikalismu.

Fotogalerie

Svědci natočili přestřelku v německém Halle (9.10.2019)Střelba u synagogy v německém městě Halle. (9. října 2019)Střelba u synagogy v německém městě Halle. (9. října 2019)Střelba u synagogy v německém městě Halle. (9. října 2019)

 

Poslední teroristický útok se v Evropě stal tuto středu. Sedmadvacetiletý Němec Stephan Balliet se pokusil vniknout do synagogy v německém městě Halle. Když se mu to nepovedlo, zabil dvě náhodné oběti, ženu u synagogy a muže v nedalekém rychlém občerstvení s kebabem.

Německá ministryně spravedlnosti Christine Lambrechtová uvedla, že útok v Halle byl pravicově extremistickým teroristickým činem. Za čin krajně pravicového terorismu je považována i vražda prouprchlického hesenského politika Waltera Lübckeho. Podle německého ministra zahraničí Heika Maase Německo dlouho před pravicovým extremismem zavíralo oči.

Statistiky terorismu

Od ledna do října tohoto roku došlo k 1 505 teroristickým útokům, které měly na svědomí 6 592 mrtvých, dle údajů neziskové organizace PeaceTech Lab, která ve spolupráci s Esri Story Maps spravuje mapu teroristických útoků ve světě. Tím nejničivějším byl dubnový útok na Srí Lance, který vedl k smrti 259 lidí. Jedná se o druhý nejhorší teroristický útok na cizí půdě od 11. září.

V předchozím roce došlo k 2 178 útokům, které měly na svědomí 9 795 obětí. V roce 2017 teroristé uskutečnili 1 531 útoků, které stály život 9 557 lidí. Za rok 2016 uvádí PeaceTech Lab 1 633 útoků a 15 219 mrtvých. Pozdější roky nejsou v mapě zahrnuty.

Global Terrorism Database (GTD), která zaznamenává teroristické činy od roku 1970, uvádí, že od roku 2014 jejich počet setrvale klesá. Údaje pro rok 2018 a 2019 zatím v databázi nejsou.

Podle bezpečnostního specialisty a zakladatele analytické společnosti SecDev Roberta Muggaha je velmi obtížné monitorovat teroristické činy, protože statistiky se soustředí výhradně na počet obětí a incidentů, přičemž počet skutečných útoků může být vyšší. Mnohé autoritářské režimy zase používají označení terorista pro kohokoliv, s kým bojují.

Teroristické útoky v Evropě: klesající trend

Dle oficiálních statistik unijního policejního úřadu Europol, které zahrnují i zmařené a selhavší pokusy, lze v Evropě sledovat postupný pokles počtu teroristických útoků i jejich obětí.

V roce 2015 jen během listopadových koordinovaných násilných akcí v Paříži přišlo o život 130 lidí, celkově pak 150. V roce 2016 zabili teroristé 135 lidí, z toho 85 zahynulo během útoku nákladním vozidlem ve francouzském Nice.

Nábožensky motivovaný terorismus v EU

Nábožensky motivovaný terorismus v EU

 

V roce 2017 se počet mrtvých snížil na 62 a v roce 2018 na 13. Policejní úřad reportuje sedm úspěšných džihádistických útoků, jen tři z nich ale vedly k úmrtím. Celkově Europol uvádí 129 útoků, přičemž započítává i ty, které selhaly nebo byly zmařeny.

Nejvíce teroristických činů (83) spadalo pod kategorii „etno-nacionalistické a separatistické“. 24 útoků bylo spáchaných „islamisty“, za 19 stál levicový terorismus a za jedním pravicový. Islamistické teroristické činy tak nejsou v Evropě nejpočetnější, ale mají nejvíce obětí.

Více než islamisté vraždí v USA krajní pravice

Odlišná situace je v USA. V roce 2018 se vyskytl jen jediný případ, kdy kvůli inspirací radikálním islámem zemřel člověk. Od roku 2016 zabila ve Spojených státech více Američanů krajní pravice.

Podle Daniela Bymana, experta na terorismus z Georgetown University, by američtí úředníci těsně po 11. září zvedli láhev šampaňského kdyby věděli, že v následujících 17 letech přijde v USA o život kvůli teroristům jen 104 lidí. „V tu dobu jsme se obávali, že jich tolik ztratíme během týdne,“ cituje jej deník Los Angeles Times.

Podle výkonné ředitelky Europolu Catherine De Bolleové je za snížením teoristických útoků lepší kordinace mezi zeměmi EU. „Veřejné insituce a soukromé organizace, které byly zvyklé pracovat převážně separátně, ustanovily nové a kreativní způsoby kooperace,“ uvedla.

Zlepšující se spolupráci vyzdvihuje i generální tajemník Interpolu Jürgen Stock. Na základě dat shromážděných členskými zeměmi vytvořil Interpol databázi více než 45 000 bojovníků Islámského státu (IS). Díky ní byly členské státy schopné najít ty bojovníky, kteří využívali několika identit, aby mohli svobodně cestovat skrze Evropu, uvedl Stock v rozhovoru pro server ITV News.

Výzvy protiteroristického boje

Jako klíčový důvod snížení počtu útoků v Evropě bývá často jmenována porážka IS v Iráku a Sýrii. Podle Stocka to však hrozbu džihádistického terorismu neukončuje, ale naopak ještě zvyšuje. „Myslím si, že to je větší výzva kvůli její komplexnosti,“ řekl Stock, podle něhož porážka IS vytvořila díru, kterou budou džihádisté chtít vyplnit.

Gilles de Kerchove, protiteroristický koordinátor EU, identifikuje tři hlavní výzvy, kterým bude muset EU po pádu IS čelit. Zaprvé je to domácí terorismus, tj. hrozba teroristických činů od lidí, kteří nejsou v kontaktu s IS a jinými teroristickými skupinami, ale jsou inspirovány jejich ideologií.

Dle Oliviera Guitty, experta na terorismus z bezpečností agentury GlobalStrat, dochází k „McDonaldizaci terorismu“, kdy budoucí útočníci jednoduše udělají video, přihlásí se k IS a stanou se okamžitě jeho součástí. Příklad Srí Lanky ukazuje, že dochází k globálnímu šíření islámského terorismu, který zapouští kořeny i tam, kde dříve nebyl.

Jako druhou výzvu považuje Kerchove dědictví IS v podobě navracejících se bojovníků IS do Evropy, případně radikalizace jejich rodinných příslušníků.

Členské státy odhadují, že z Evropy odešlo do Iráku a Sýrie asi 5 až 6 000 lidí, přičemž 75 % se přidalo k IS, 30 až 40 % bylo zabito, 10 až 15 % zůstává v regionu, 10 až 15 % se přesunulo jinam a 30 až 40 % se vrátilo zpět do Evropy. O mnohých se nic neví, uvádí srpnová bezpečností zpráva OSN.

Za třetí hrozbu považuje protiteroristický koordinátor EU radikalizaci vězňů a jejich návrat do většinové společnosti. Podle červnové zprávy britského ministerstva spravedlnosti dominují v přísně střežených věznicích muslimské gangy, jejichž členové bijí ostatní vězně a nutí je, aby se přidali k islámu.

Z gangů prý mají strach jak vězni, tak i jejich dozorci.OSN v srpnové zprávě varovala, že „současné snížení takovýchto útoků nemusí vydržet dlouho, možná ani ne do konce roku 2019“. Podle OSN se dá očekávat, že více útoků inspirovaných IS se objeví v „neočekávaných oblastech.“

Kvůli relativní nesofistikovanosti teroristických útoků dokázaly bezpečností složky mnohým z nich předejít, píše se ve zprávě. IS se však aktivně pokouší technické schopnosti teroristů rozšířit prostřednictvím online kurzů. Hrozba použití biologických, chemických či nukleárních zbraní ze strany IS zůstává však kvůli značnému množství vědomostí nutných pro jejich výrobu a obsluhu malá.

 

Autor:

 

Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/terorismus-evropa-osn-europol-interpol-bezpecnost-utocnik.A191007_133308_zahranicni_jhr


Z pražského letiště odcestovala atrapa bomby. Omylem

Na letišti v Bejrútu o víkendu našli atrapu bomby, která pocházela z Prahy a byla míněna jako test účinnosti letištních skenerů na pražském letišti. Napsal o tom v neděli libanonský deník The Daily Star. Letiště nicméně žádný chybějící balíček neeviduje.

Policisté na pražském letišti. Ilustrační foto

Policisté na pražském letišti. Ilustrační foto Foto: Pavel Jaňurek, Novinky

Podle jeho informací balíček po testu v Praze zapomněli omylem odstranit. Byl v letadle společnosti Qatar Airways, které přiletělo do Bejrútu z Prahy. Bylo v něm balení jádrového mýdla s jelenem spojené dráty s mobilním telefonem.

https://pbs.twimg.com/media/EFjo_XHXkAESbrS?format=jpg&name=360x360

Libanonská média původně mylně psala, že balíček do Libanonu dorazil z Dauhá a obsahoval 200 gramů výbušniny. Po prozkoumání na bejrútském letišti byla ale přítomnost výbušných látek vyloučena.

Bezpečnostní služba bejrútského letiště kontaktovala kolegy v Praze a dověděla se, že balíček byl použit v ČR k prověření účinnosti letištních skenerů a také ke školení letištních pracovníků, uvedl list. Po testu ale česká bezpečnost zapomněla balíček odstranit. Podle libanonského deníku se v Praze zjišťuje, jak se materiál ocitl v Bejrútu.

„Bezpečnostní složky Letiště Praha žádný chybějící testovací balíček neevidují. Všechna naše testovací zařízení jsou řádně označena v českém i anglickém jazyce a jsou na nich uvedeny kontakty, na kterých by nás mohl v případě nálezu kdokoli kontaktovat, což se nestalo. Zařízení, které je zobrazeno na fotografii v článku, na který se odkazujete, zároveň neodpovídá verzím, které používáme,“ řekla Novinkám Kateřina Pavlíková z tiskového oddělení Letiště Praha.

 

Zdroj: https://www.novinky.cz/zahranicni/blizky-a-stredni-vychod/clanek/skenery-nic-neodhalily-z-prazskeho-letiste-odcestovala-atrapa-bomby-40298098


Kanaďan vjel do lidí, protože nemohl najít holku. Zabil deset lidí

Policie v Torontu zveřejnila výslech Aleka Minassiana, který 23. dubna 2018 záměrně najel s dodávkou do davu lidí v centru Toronta. Potvrdil, že 23letý útočník byl frustrovaný, že ho žádná žena nechtěla, a rozhodl se pomstít těm ženám, které chodily s hnusnými chlápky. Hlásil se k facebookové skupině Incel, která sdružuje muže v nedobrovolném celibátu, protože si nedokáží nikoho najít.

Svou akci označil za beta verzi povstání mužů v nedobrovolném celibátu, označovaném jako incelové, proti světu, kde ženy, které označoval jménem Stacey, dávají přednost velkým hnusným chlápkům, které označoval jménem Chad. Poté, co zabil deset lidí, z toho osm žen, a zranil 15 dalších osob, necítil žádnou lítost. Na dotaz, jaký má pocit, odpověděl šokovanému vyslýchajícímu policistovi: „Cítím, že jsem splnil svou misi.“

Na dotaz policisty, co by řekl příbuzným obětí, odpověděl: „Upřímně nevím, co bych jim řekl.” Podobně odpověděl i na otázku, zda by se jim chtěl omluvil: „Upřímně nevím.“

Ženy chtěly jiné

Přiznal, že důvodem útoku bylo, že ženy dávaly přednost jiným typům mužů: „Chtěl bych říci, že jsem někdy trochu rozrušený, že si dají schůzku s hnusným chlapem místo gentlemana. Připadalo mi nelogické si dávat schůzky s takovými muži, když by mohly místo toho mít schůzku s gentlemanem. Cítil jsem velký vztek, protože jsem se považoval za nadřazeného gentlemana. Cítil jsem vztek, protože poskytovaly lásku a cit hnusným klukům.“

Jak přiznal policistovi, sám měl problémy se seznámit. Jeho vztek umocnil Halloween v roce 2013: „Účastnil jsem se domácího večírku a pokusil jsem se seznámit s některými dívkami. Všechny se mi smály a držely se za ruce s velkými kluky.“

Vzpoura mužů ve vynuceném celibátu

Pak se pokusil popsat, že akce měla být vzpourou mužů, kteří se octnou v nedobrovolném celibátu, protože je holky nechtějí.

Policistovi na přímý dotaz přiznal, že měl problémy si domluvit schůzku. Taky přiznal se, že chválil Elliota Rodgera, který v roce 2014 zabil šest lidí a dalších 13 zranil v Santa Barbaře, kde zaútočil, protože ho holky nechtěly. V manifestu vyzval všechny s podobným osudem, aby svrhly feministickou dominanci.

O svém plánu na povstání informoval na Facebooku. „Myslel jsem si, že nastal čas povstat proti Chadům a Staceykám, tak jsem si najal dodávku, počkal do dneška a jel do centra Toronta a tam ji použil jako zbraň.“

Zajel na místo, kde bylo dost lidí: „Sešlápl jsem pedál. Zrychlil jsme dodávku a umožnil dodávce se s nimi střetnout. Někteří lidi byli sraženi, někteří se převalili přes střechu dodávky.“ U výslechu mluvil, jako by vše dělala dodávka.

Ani pak nezastavil. „Jediným důvodem, proč jsem zastavil, bylo to, že se něčí nápoj rozstříkl na mém čelním skle a já se obával, že bych stejně havaroval. Chtěl jsem udělat více, ale zabránila mi v tom snížená viditelnost.“ Zabočil proto doprava a zastavil. To už se k místu blížila policie.

„Viděl jsem hlídkové vozidlo a slyšel policistu křičet, že mám vystoupit, tak jsem se rozhodl vystoupit a namířil svou peněženku na policistu se záměrem ho zmást, že je to pistole, abych mohl být zastřelen,“ řekl a na přímý dotaz potvrdil, že chtěl být zastřelen policistou. Označoval to za sebevraždu, kterou by za něj udělal policista.

Minassian je obviněn z deseti vražd a 16 pokusů o vraždu. Proces s ním by měl začít v únoru.

 

Zdroj: https://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/clanek/kanadan-vjel-do-lidi-protoze-nemohl-najit-holku-zabil-deset-lidi-40298069


Ministerstvo zdravotnictví zaplatí přes 90 miliónů za ochranu měkkých cílů před teroristickým útokem

Celkem 96 miliónů korun vyplatí na neinvestičních dotacích na ochranu takzvaných měkkých cílů před teroristickým útokem v průběhu tří let ministerstvo zdravotnictví. Větší nemocnice si dodavatele analýz a školení zaměstnanců vyberou samy nebo je vysoutěží. Projekty posléze zkontroluje resort Vojtěcha Adama. Ten může rozhodnout i o tom, že dotace nebude proplacena.

Zdravotnická zařízení jsou po hypermarketech, sportovních událostech a kulturních akcích potenciálně nejjednodušším cílem teroristů kvůli takzvaným měkkým cílům. Termín „měkké cíle, (soft targets – pozn. red.)“ není nikde přesně definován. Toto označení je bezpečnostní komunitou používáno pro označení míst s vysokou koncentrací osob a nízkou úrovní zabezpečení proti násilným útokům, která jsou pro tuto svou charakteristiku vybírány zejména v poslední době jako cíl takovýchto útoků, typicky útoků teroristických. Tím se liší měkké cíle od tzv. hard targets, tvrdých cílů, kterými jsou dobře chráněné a střežené objekty útoků (například některé státní objekty, vojenské objekty, objekty dalších bezpečnostních složek, ale i některé dobře chráněné či střežené nestátní či komerční objekty).

Ministerstvo zdravotnictví v letošním roce investovalo do analýz a preventivního školení pracovníků zdravotnických organizací přes třicet miliónů korun. A stejně tak učiní i v příštím a přespříštím roce. Analýzy a školení provádějí zdravotnickými zařízeními vybraní dodavatelé z bezpečnostní specializací. „Pro rok 2019 bylo alokováno 32 milionů korun. V roce 2020 to bude 32 miliónů korun, v roce 2021 opět 32 miliónů korun. Za 3 roky tak bude v rámci dotačního programu rozděleno celkem 96 miliónů korun,“ potvrdila informace Ekonomického deníku mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová.

Ministerstvo zdravotnictví s ohledem na specifické podmínky resortu vytipovalo za klíčové měkké cíle všechny poskytovatele akutní lůžkové péče s počtem akutních lůžek vyšším než 500. Tito poskytovatelé byli nebo budou zařazeni do kategorie „měkké cíle prvního typu“, protože jejich ochrana je z hlediska zajištění základních funkcí státu prioritní. „A proto budou jejich aktivity směřující ke zvýšení odolnosti podpořeny finančními prostředky ze státního rozpočtu,“ zdůvodnilo ministerstvo tento typ neinvestičního dotačního programu.

Definování měkkých cílů prvního typu vychází ze skutečnosti, že takoví poskytovatelé lůžkové péče zabezpečují ve svém areálu i provoz odborných ambulancí, na což je navázán velký pohyb osob (pacienti, jejich doprovod, zdravotničtí pracovníci a návštěvy – pozn. red.), které přicházejí na vyšetření a kterým je potřeba zajistit odbornou zdravotní péči, ale i bezpečnost.

V rámci vytipování objektů pro ochranu měkkých cílů byly dále vybrány nemocnice, které nesplňují kritérium 500 lůžek akutní péče, ale svým významem, počty akutních lůžek a tedy i osob, které se po nemocnicích volně pohybují, byly rovněž zařazeny do skupiny objektů měkkých cílů resortu zdravotnictví. „Jedná se o nemocnice s počty akutních lůžek 350 až 500. Z tohoto důvodu je vhodné rovněž zajistit jejich ochranu v rámci schválené koncepce měkkých cílů, a proto byla vytvořena kategorie ´objekty II. typu´,“ lze se dočíst v materiálech ministerstva.

Zdravotnická zařízení těchto poskytovatelů nejsou sice ministerstvem určena jako prioritní objekty v rámci zajištění ochrany měkkých cílů na území České republiky, ale z hlediska regionálního mají významnou roli v zabezpečení základních potřeb obyvatelstva. „Proto i tito poskytovatelé budou moci požádat o finanční prostředky z dotačního programu a zohlednit ve svých projektech své konkrétní potřeby,“ stojí v ministerských dokumentech.

Vítězové pod kontrolou

„Vyhodnocení případného bezpečnostního rizika je v kompetenci jednotlivých managementů nemocnic, protože právě oni nejlépe znají podmínky a možnosti ve svých zařízeních a každá nemocnice by měla mít zpracovanou určitou analýzu a bezpečnostní studii areálu nemocnice. S cílem podpořit bezpečnost v českých nemocnicích vypsalo Ministerstvo zdravotnictví v roce 2018 dotační program na zvýšení ochrany měkkých cílů v resortu zdravotnictví na období tří let 2019-2021. Program je neinvestičního charakteru a je zaměřen zejména na provedení nezbytných analýz ohrožení měkkých cílů, stanovení konkrétních opatření, zpracování bezpečnostních studií areálu nemocnice, nastavení systému ochrany měkkých cílů, proškolení bezpečnostního a zdravotního personálu,“ vysvětlila dále Gabriela Štěpanyová. Seznam všech „oprávněných“ subjektů, kterým bude poskytnuta dotace pro tento rok lze nalézt na webových stránkách ministerstva.

Některé nemocnice realizují projekty vlastními silami, některé vypisují výběrová řízení. „O způsobu soutěže jsou všechny subjekty poučeny v Rozhodnutí o přidělení dotace o dodržování zákonů ve vztahu k hospodaření nemocnice včetně zákona o zadávání veřejných zakázek v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek,“ pokračuje v tématu Štěpanyová. Ministerstvo konkrétní vítěze, kteří zpracují analýzu a proškolí personál momentálně nezná. „Veškeré podrobnosti budou zveřejněny po předložení jednotlivých závěrečných zpráv a samozřejmě bude provedena i kontrola. Realizace projektů, jednotlivých výběrových řízení, evidence jejich vítěze atd. je plně v gesci jednotlivých příjemců dotace, tedy konkrétních nemocnic. Ne všichni však tuto možnost využili a projekt realizují vlastními silami,“ podotkla Štěpanyová.

Použití této poskytnuté neinvestiční dotace podléhá kontrole poskytovatele, kterým je ministerstvo zdravotnictví a dále finančních orgánů, Nejvyššího kontrolního úřadu a ministerstva financí. „V případě zjištění jakýchkoliv nedostatků hrozí žadateli vrácení peněz poskytnutých na základě dotace,“ uzavřela mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová.

Ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady postřelil pacient v březnu dva lidi. Jeden z postřelených následně zraněním podlehl. Nemocnice následně vydala komuniké, ve kterém tvrdí, že střelbě nemohla zabránit: https://www.zdravotnickydenik.cz/2019/03/nemocnice-nemohla-strelbe-zabranit-vycvicena-rychle-dostupna-ochranka-by-pomohla-vzit/ Repro: fnkv.cz

Vysoutěžené služby

Ekonomický deník oslovil všechny příjemce dotace. Reakce některých z nich zveřejňuje, ale na všechny se bohužel kvůli rozsáhlosti textu nedostalo. „Pro naši Nemocnici na Bulovce bylo z Ministerstva zdravotnictví na základě zaslaného a zpracovaného rozpočtu alokováno a přiděleno 1 612 726 korun. Následovalo otevřené výběrové řízení (vyhlášené na Tendearena.cz, kde lze dohledat vítěznou firmu a cenu), do kterého se přihlásily tři společnosti. Veřejnou zakázku získala společnost Cyber G Europe s cenou 767 140 korun. Zbylé přidělené finance bude třeba vrátit ministerstvu zdravotnictví. Součástí ceny je bezpečnostní analýza a školení pro nemocnici,“ sdělila Ekonomickému deníku o projektu například vedoucí odboru sekretariátu ředitele Nemocnice na Bulovce Jana Žolková.

Pražská Fakultní nemocnice v Motole soutěž nejprve zrušila. Pak vysoutěžila společnost Doverville s.r.o., která má provést analýzu rizik i bezpečnostní školení za 783 475 Kč s DPH.

Faksimile smlouvy Fakultní nemocnice v Motole se společností Doverville. Repro: ED

„Zvýšení ochrany Fakultní nemocnice Ostrava, jakožto tzv. měkkého cíle, kde se denně pohybují tisíce lidí, považujeme za jeden z našich klíčových úkolů. V rámci dotačního programu byla Fakultní nemocnici Ostrava přiznána celková dotace v hodnotě 1 641 486 korun. Cílem první fáze projektu je provedení analýzy hrozeb a rizik, vyhodnocení ohroženosti měkkého cíle, implementace výsledků analýzy, bezpečnostní vzdělávání managementu, zdravotnického i bezpečnostního personálu, vytvoření bezpečnostní dokumentace a vzdělávacích materiálů. V neposlední řadě chystáme nácviky a součinnostní cvičení s policií,“ uvedl vedoucí kanceláře ředitele Fakultní nemocnice Ostrava Ondřej Soška. Nemocnice dodavatele soutěžila formou veřejné zakázky malého rozsahu. Vítězným dodavatelem se stala společnost Security management, s.r.o. „Se kterou jsme uzavřeli smlouvu, kterou můžete najít v Registru smluv. V tuto chvíli projekt probíhá, již proběhly úvodní analýzy, máme k dispozici první část hodnotící zprávy a nyní probíhá školení personálu. Vzhledem k velikosti nemocnice školení probíhá v několika cyklech, aby byli proškoleni všichni klíčoví zaměstnanci. Školení se skládá z teoretické i praktické části tak, aby mělo co největší efekt,“ vysvětlil Ondřej Soška.

Podobně postupovala i Ústřední vojenská nemocnice v Praze. „Zájem personálu je velký, drtivá většina kapacity seminářů byla naplněna,“ konstatovala mluvčí „úveenky“ Jitka Zinke s tím, že probíhá takzvané součinnostní cvičení s policií.

„Školení bylo vypsané s kapacitou celkem 250 posluchačů. Primárně směřujeme školení na top management, primáře, vrchní sestry, naše tzv. bezpečnostní sestry, a další vedoucí zdravotního úseku, pracovníky dohledového pracoviště, vedoucí techniky, ostrahu. V rámci této akce bude probíhat rovněž cvičení se zapojením jedné z ozbrojených složek,“ přiblížil průběh prevence ochrany měkkých cílů bezpečnostní technik Oblastní nemocnice Příbram Petr Simonides.

Pro Fakultní nemocnici v Brně byla podle asistentky ředitele Dagmar Zouharové alokována částka 1 942 108 korun. Analýzu hrozeb a rizik, bezpečnostní studie areálu a klinik nemocnice včetně zpracování metodiky výkonu služby fyzické ochrany ve vztahu k ochraně měkkých cílů provádí akciová společnost F.S.C. Bezpečnostní poradenství. Nemocnice za ni zaplatí 1 043 020 korun s DPH. Školení provádí Mezinárodní bezpečnostní institut a vyjde na 156 816 korun s DPH.

Při prevenci incidentů ve zdravotnickém zařízení nemusí jít nutně o teroristický útok. Zdraví personálu a pacientů může ohrozit kdokoli a je potřeba se v takových situacích umět správně chovat, jak dokazují záběry z kamer.

Může i sama nemocnice

Zakázku klasickým způsobem pak nesoutěžili například v Kolíně. „Na základě právní analýzy zadává naše společnost tuto zakázku formou vertikální spolupráce v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek Středočeskému inovačnímu centru. Mělo by jít o plnění v předpokládané výši 908 tisíc korun. Některé části projektu naše společnost plánuje zajistit pomocí vlastních zaměstnanců. Hlavními výhodami tohoto řešení by měla být implementace nových mezinárodních standardů pro ochranu měkkých cílů ve zdravotnictví, které řešení SICu nabízí. A dále předpokládáme koordinaci následných kroků, které vyplynou ze získaných dat a analýz, společně s ostatními oblastními nemocnicemi ve Středočeském kraji,“ oznámil Ekonomickému deníku předseda představenstva Oblastní nemocnice v Kolíně Petr Suchomel.

V nemocnici v Havlíčkově Brodě se rozhodli projekt, podpořený ministerstvem zdravotnictví, realizovat sami. „Při samotné přípravě projektu jsme došli k závěru, že nebudeme oslovovat žádné poradenské firmy, celou administraci zabezpečíme vlastními pracovníky. Nemáme tedy uzavřenu žádnou smlouvu na realizaci projektu, neproběhly žádné veřejné zakázky. Výše dotační částky činí dle doručeného rozhodnutí 196 851,- Kč. V této částce máme zahrnut nákup evakuačních podložek, odměny školitelům, pronájem školící místnosti včetně ozvučení a cestovní náklady školitelů. Seminář probíhal formou praktických ukázek i videoukázek. V rámci semináře vystoupili se svými příspěvky i zástupci integrovaných záchranných složek ČR. Do projektu se zapojilo celkem 68 zdravotnických lékařských a nelékařských pracovníků,“ konstatoval ekonomický náměstek havlíčkobrodské nemocnice Jiří Hiblbauer.

Už přes půl roku dohlíží na bezpečí zdravotnického personálu i pacientů ve Vítkovické nemocnici v Ostravě, která patří do skupiny AGEL, pracovníci ochranky. Jejich přítomnost si zdravotníci pochvalují, především v nočních hodinách se díky nim mohou cítit bezpečněji. Ke zvýšení bezpečí se vedení nemocnice rozhodlo i kvůli dvěma loňským případům fyzického napadení zdravotnického personálu. Repro: nemocnicevitkovice.agel.cz

Rozhodují první minuty

Bezpečnostní opatření měkkých cílů jsou podle ministerstva vnitra opatřeními přijímanými primárně dobrovolně samotnými správci – vlastníky měkkých cílů. Smyslem těchto opatření není jakkoliv nahrazovat, ale synergicky doplnit systém ochrany veřejného pořádku a bezpečnosti nastavených státem prostřednictvím právních předpisů.

Potřeba měkkých cílů vytvářet vlastní postupy pro závažné bezpečnostní incidenty vychází zejména ze dvou skutečností. Za prvé: Některé incidenty svou závažností a rozsahem nesplňují parametry pro přijetí opatření ze strany systému ochrany veřejného pořádku a bezpečnosti, avšak pro samotný měkký cíl představují natolik závažný zásah do rutinního chodu, že je vhodné aplikovat postupy pro závažné bezpečnostní incidenty. Příkladem může být havárie školního autobusu se zraněním dětí nebo zvýšení bezpečnostní hrozby lokálního charakteru.

„Za druhé: Bezpečnostní (krizové) plány měkkého cíle mají svou zásadní funkci v rámci prevence (zejména zvýšení bezpečnostního povědomí a přípravy personálu) a při vzniku bezpečnostního incidentu do převzetí kontroly nad situací složkami Integrovaného záchranného systému. Jak prokazují teroristické útoky a další případy aktivních střelců, první minuty a připravenost na ně hraje zásadní roli pro zmírnění dopadu incidentu,“ lze se dočíst v metodické příručce ministerstva vnitra.

Zodpovědnost za bezpečnost na této mikroúrovni jednotlivých podniků ležela donedávna na samotných institucích. V soukromém sektoru soběstačných a poučenějších organizací,  zejména firem, vznikají pro tento účel tzv. Business Continuity Plans (BCP), které se v rámci ohroženosti činnosti podniku zabývají i postupy při závažných bezpečnostních incidentech.

Pro stát je navíc důležitý fakt, že měkkých cílů je velké množství. To silně limituje praktické možnosti jejich zabezpečení pouze ze strany státu, respektive veřejné správy a zvyšuje význam bezpečnostních opatření přijímaných samotnými měkkými cíli. „Řada měkkých cílů navíc dokáže svoji bezpečnost zajistit i lépe. Například má k tomu více prostředků – znalost prostředí, kontakt s ním, přítomnost lidí na místě, ale i finanční prostředky a tak dále, než stát,“ píše se v materiálu ministerstva vnitra s názvem Základy ochrany měkkých cílů.

Jan Hrbáček

 

 

Zdroj: https://ekonomickydenik.cz/ministerstvo-zdravotnictvi-zaplati-pres-90-milionu-za-ochranu-mekkych-cilu-pred-teroristickym-utokem/


PREVENCE KRIMINALITY PROSTŘEDNICTVÍM ENVIRONMENTÁLNÍHO DESIGNU – CPTED

Nový přístup k řešení bezpečnosti a ochrany měkkých cílů veřejných a komerčních budov – CPTED

Ve světě se řada odborníků, sdružujících se v různých organizacích, věnuje problematice CPTED – Prevence kriminality prostřednictvím environmentálního designu. ČR zajišťuje činnost Evropského sekretariátu technické komice 325 při Evropském normalizačním výboru (CEN). V Praze rovněž sídlí a aktivně působí pracovní skupina WG 3, která má na starosti iniciování a rozpracování nových EU standardů pro bezpečnostní design nových budov i rekonstrukce starších. Tyto aktivity jsou podporovány odborem prevence kriminality MV ČR a formálně zajišťovány Českou agenturou pro standardizaci (ČAS).

 

Je třeba zdůraznit, že přes to, že se koncept CPTED řadí především do oblasti prevence kriminality, je vhodné k jeho strategiím přihlédnout i při řešení problémů z pohledu ochrany měkkých cílů.

 

CPTED je sadou bezpečnostních zásad používaných v boji proti kriminalitě a i násilným útokům. Koncept CPTED je založený na přesvědčení, že kriminalita může být ovlivněna správným designem a efektivním používáním člověkem vytvořeného prostředí. Jednoduše řečeno, způsob, jakým jsou komerční a veřejné stavby navrženy a postaveny, může mít velký vliv na míru kriminality spáchané v těchto místech. Správnou aplikací principů CPTED mohou být zařízení bezpečnější a méně náchylná k trestné činnosti i k násilným útokům.

Principy CPTED jsou založeny na předvídání myšlenkových procesů potenciálních pachatelů a na vytváření prostředí, které odrazuje od takového jednání. Koncept CPTED také významně pozitivně ovlivňuje vytváření pocitu bezpečí a spokojenosti zaměstnanců, nájemců, obyvatel, uživatelů zařízení a lokalit.

 

CPTED stojí na 4 základních strategiích, které jsou aplikovatelné jak na novou výstavbu, tak i na historická centra či starší zástavbu:

  1. Přirozený dohled

Celý prostor musí být přehledný, tak aby potenciální pachatelé byli dobře viditelní a rozpoznatelní, stejně tak musí být přehledná všechna místa, kde by se potenciální útočník mohl ukrýt. Výskyt nepřehledných míst, krytů nebo možných skrýší je třeba minimalizovat. Způsoby řešení jsou v udržování dobře přehledných, dobře osvětlených prostor, na které je výhled zvenčí i zevnitř komplexů. V oblasti jsou provedeny takové úpravy a instalovány takové prvky, které znemožňují úkryty a různé skrýše. V prostorách je vhodně navržená i udržovaná zeleň a jsou instalovány takové prvky městského mobiliáře, které ztěžují či znemožňují některé způsoby násilných útoků a jiných trestných činů.

Nezastupitelnou roli zde mají kamerové systémy s nyní již samozřejmými analytickými funkcemi automatického vyhodnocování obrazu. Návštěvníkům prostor je rovněž dobré vhodným způsobem dát najevo, že jsou prostory monitorovány (nemyslím zde GDPR upozornění, ale spíš umístění některých monitorů i například jako součást designového řešení prostor apod.)

 

  1. Přirozená kontrola přístupu

Přirozená kontrola přístupu výrazně omezuje příležitosti k páchání trestné činnosti nebo násilného útoku. Potenciální pachatelé vždy zvažují přístupové, ale i únikové strategie. Cílem je přerušit  a znesnadnit přímý přístup k potenciálnímu cíli a zároveň také ztížit pachatelům únikové trasy.

Princip přirozené kontroly přístupu jednoznačně rozlišuje mezi veřejným a soukromým prostorem. Zahrnuje řadu prvků jako vstupy a výstupy, turnikety, branky, oplocení, osvětlení, přírodní bariéry, krajinné prvky a další prvky pro usměrnění pohybu lidí. Někde je potřeba širokých a přímých vstupů někde naopak jsou vhodnější komplikovanější „bludištní cesty“ k citlivým nebo chráněným místům.

Princip stojí na zřízení hlavního přístupového vstupního bodu, ze kterého, za pomocí různých výše uvedených prvků, přesměrováváme přístup lidí do jednotlivých prostor. Cílem je vyvarovat se i prostor, které můžeme označit jako „předsíně“ nebo dvojité vstupy, kapsy.

Zvláštní kapitolou jsou prvky, které můžeme použít pro ochranu perimetru, kde je potřeba vzít v úvahu faktor odrazení od úmyslu ke vniknutí do objektu, ale i zároveň roli pevné zábrany. Důraz je také kladen na znesnadnění přístupu ke konstrukčním prvkům, jako jsou střechy, terasy, vyšší patra apod.

K řízení přístupu se využívá řada mechanických, ale i elektronických bezpečnostních systémů. Součástí kontroly přístupu je také nasazení kontrolní techniky, která je umístěna viditelně, jako například různé bezpečnostní scannery, detekční rámy, RTG zařízení nebo naopak mohou být umístěny i skrytě (jde především prvky nových bezpečnostních technologií).

Nezanedbatelnou součástí přirozené kontroly přístupu je informační systém, tedy způsob, jakým informujeme uživatele o přístupových cestách.

Stejné principy aplikujeme jak na přístup osob, tak i pro osobní či nákladní dopravu.

 

  1. Teritoriální posílení

Územní nebo teritoriální posílení podporuje společenskou kontrolu na základě vlastního zájmu uživatelů prostor – pocitu vlastnictví nebo přináležení k teritoriu. Povolané osoby (nájemci, návštěvníci, obyvatelé, zaměstnanci apod.) samy mají zájem o kontrolu přístupu a neznámé či podezřelé osoby například nahlásí bezpečnostní službě nebo Policii. V uživatelích zařízení je pěstován pocit „vlastnění“ prostoru či „domovského práva“ a všechny cizí nebo podezřelé osoby jsou v tomto prostředí snadněji identifikovatelné.

Jasně je potřeba vymezit, které prostory jsou soukromé, společné nebo otevřené ostatní veřejnosti a jaké aktivity se na tomto teritoriu realizují, k čemu jsou jednotlivé zóny určeny. Součástí teritoriálního posílení je i časové zónování, tzn. kdy v jakou dobu  jaké aktivity v daných teritoriích zpravidla probíhají. Třetím principem je tzv. trasování, to znamená systém navazujících a přístupových tras pro uživatele jednotlivých funkčních prostor (odkud – kam).

Opět i zde má naprosto nezastupitelnou roli informační systém pro návštěvníky a uživatele, včetně bezpečnostních pokynů pro návštěvníky. Pro rozlišení oprávněných uživatelů při pohybu v jednotlivých teritoriích také využíváme různé způsoby označení či identifikace – pro návštěvníky, hosty, účastníky eventu, rezidenty a podobně.

Využíváme bezpečnostní technologie pro kontrolu pohybu osob v daných teritoriích a v daných časech, kontrolu v přístupových bodech, kamerové systémy, ale i systémy přivolání pomoci v podobě panikových tlačítek, signalizace přivolání pomoci apod.

Velmi důležitá je průběžná údržba všech systémů a teritorií. Dobře udržované prostory vysílají návštěvníkům i potenciálním pachatelům zprávu, že si lidé všimnou co se děje, že jim na dané oblasti záleží. Mezi bezpečnostními odborníky existuje „Teorie rozbitého okna“, ta říká, že jedno rozbité okno přiláká vandaly, aby rozbili další… Vandaly poničená oblast pak více přitahuje potenciální pachatele kriminality. Myslím, že ne nadarmo se říká, že úroveň prostředí nejen vede návštěvníky k žádoucímu chování, ale i své uživatele vychovává.

 

  1. Plášťová ochrana

Znamená vybudování takového zabezpečení, aby bylo obtížné do prostor budov násilně vstoupit. Jedná se o odolné zámkové systémy, uchycení oken a dveří, ochranné okenní fólie a další mechanické i elektronické prvky bezpečnostních systémů, včetně různých bariér, které odolávají pronikání útočníků a pachatelů.

 

Autor textu: Veronika Fáberová

 

Dotazy Vám ráda zodpoví paní Veronika Fáberová,


Dalo se smrtícímu útoku na primátora zabránit? Experti: Stala se série chyb

Útok na primátora Gdaňsku Pawla Adamowicze (†53) zasáhl celé Polsko – a s ním i české politické špičky. Muselo k němu vůbec dojít? Polská média se zabývají otázkou, zda situaci nepodcenila bezpečnostní agentura. Blesk Zprávy oslovily bezpečnostní experty, kteří našli společnou řeč: bylo to sérií selhání a podcenění situace. „To je něco, co by se snadno mohlo stát i u nás,“ varovala pro Blesk Zprávy odbornice Veronika Fáberová.

Polskem otřásl nedělní útok na primátora Gdaňsku Pawla Adamowicze, který hovořil na pódiu při tradiční polské dobročinné akci. V osm večer pak na scénu vběhl muž, který na politika zaútočil vojenským nožem, starosta následkům zranění podlehl.

„Haló! Haló! Jmenuju se Stefan, seděl jsem nevinně ve vězení, seděl jsem nevinně ve vězení. Občanská platforma mě mučila, právě proto dnes zemřel Adamowicz,“ křičel po útoku muž. Adamowicz byl dříve členem této strany. Sedmadvacetiletý místní muž měl před útokem kolem krku kartičku s nápisem „média“.

Police potvrdila, že útočník má kriminální minulost. Podle informací médií jde o sedmadvacetiletého Stefana W., který byl v roce 2014 odsouzen za ozbrojené přepadení čtyř poboček bank v Krakově. Na svobodu se dostal nedávno – někdy na přelomu roku. O motivech ještě policie neinformovala. Útočník měl prý ovšem dříve i psychické problémy: soudní psychiatr mu diagnostikoval paranoidní schizofrenii.

Pochybnosti však vzbuzuje to, zda při útoku neselhali organizátoři akce. „Vystrašilo mě to, především, že ten člověk (útočník Stefan W. – pozn. red.) chodil po útoku po scéně s nožem, to trvalo věčnost,“ vyjádřil se pro server Gazeta.pl politik a právník Ryszard Kalisz. Z jeho pohledu byla akce „zcela nechráněná“.

„V takových situacích by měla být ochranné službě okamžitě odebrána koncese,“ dodal Kalisz.

 

I podle polské policie selhala ochranka. „Za zajištění bezpečnosti na takové akci je v prvé řadě odpovědný organizátor akce,“ řekl pro TVN24 mluvčí polské policie Mariusz Ciarka. Poblíž pódia z vlastní iniciativy bylo podle něj dvacet policistů, kteří neprodleně zasáhli, když viděli, co se odehrává.

Podle expertky riziko podceňujeme i v Česku

„Plánování bezpečnosti tam evidentně selhalo, protože u vstupu na pódium by ochranka měla být a neměla by tam nikoho pustit,“ řekl pro Blesk Zprávy Jan Fáček ze společnosti Hofa Guard.

Podle Fáčka nelze brát jako omluvu ani to, že útočník získal novinářský vstup. „Jezdíme s velkými kapelami, od Lucky Bílé po Kabáty, a tam víme, který držitel press karty smí fotit z pódia. Ten pořadatel mi ho přijde ukázat a je to většinou jeden člověk,“ upozornil. Podle něj se sešlo chyb více. To, že Stefan W. získal novinářskou akreditaci, je jen jednou z nich.

Podle polských médií ochranka dokonce ani nebyla během útoku na scéně. „Splnili jsme všechny formální i praktické požadavky, situace je předmětem vyšetřování,“ řekl pro server Wyborcza Łukasz Isenko, mluvčí bezpečnostní agentury Tajfun, která byla za bezpečnost akce zodpovědná. Podle Isenka se navíc jednalo o bezpečnost na veřejné akci, ne o osobní ochranu starosty. „To jsou dvě úplně rozdílné věci,“ vysvětlil.

Selhání? V backstage nebo sektoru pro média

„Pokud došlo k selhání ochranky, pak pravděpodobně někde v backstage nebo v sektoru vyhrazeném pro média – odtud musí být zabráněno nepovolaným vstupovat na pódium,“ vyhodnotila situaci pro Blesk Zprávy bezpečnostní expertka Veronika Fáberová ze společnosti Doverville.

Podle Fáberové je otázkou, zda backstage hlídala bezpečnostní služba, nebo si to řešil organizátor akce vlastními silami. „Útočníka evidentně nikdo z bezpečnostní služby nezaregistroval a nevyhodnotil ho jako riziko, soudě podle toho, jak dlouho se pohyboval na pódiu,“ dodala.

Podobná situace by přitom prý snadno mohla nastat i v České republice. „U nás stále bezpečnost akcí na veřejných prostranstvích velmi podceňujeme. Často od pořadatelů slýchám: ‚Děláme to takhle už léta a nikdy se nic podobného nestalo.‘ To logicky jen zvyšuje pravděpodobnost, že k negativní události dříve nebo později dojde,“ varovala pro Blesk Zprávy odbornice.

Odbornice varuje: Organizátoři nemají často potřebné znalosti

Podle Fáberové nemají lidé zodpovědní za organizování takových akcí totiž často potřebné bezpečnostní znalosti. „Snad právě proto podceňují význam bezpečnostní prevence. U nás se vždy něco pohne až po nějaké tragédii – jako například ve škole ve Žďáru,“ připomněla tragédii, kdy na obchodní akademii ve Žďáru nad Sázavou psychicky nemocná útočnice s nožem pobodala několik studentů a zabila 16letého chlapce. Případ tehdy vedl k diskusi o zajištění bezpečnosti na školách.

Přitom není potřeba vymýšlet nic nového, stačí jen využít stávajících možností. „Ochrana akcí na veřejných prostranstvích spadá do kategorie ochrany měkkých cílů. Ministerstvo vnitra ČR letos vypsalo dotační titul na zpracování potřebné dokumentace a výcvik lidí zodpovědných za organizování podobných akcí. Některé kraje však rizika stále podceňují a dotačních titulů zřejmě asi nevyužijí,“ upozornila Fáberová.

Zdroj: Blesk.cz, 15.1.2019

https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-svet/588778/dalo-se-smrticimu-utoku-na-primatora-zabranit-experti-stala-se-serie-chyb.html

 


Policie radí, jak se chovat při útoku aktivního střelce

Utíkej, schovej se, bojuj!

Preventivní videospot ukazuje, jak reagovat v případě útoku tzv. aktivního střelce.

Policisté z Oddělení tisku a prevence Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy tímto videospotem navazují na své předchozí preventivní projekty zaměřené na problematiku útoku tzv. aktivního střelce, kterým se věnují od roku 2011. V té době začali připravovat vzdělávací seminář s názvem „Postup při mimořádných událostech ve školách a školských zařízeních“, který byl určen zástupcům vedení jednotlivých škol a především samotným pedagogům. Účastníci semináře se seznámili s nejznámějšími případy útoků ve školách, typologií útočníků a především s postupem, jak se zachovat v okamžiku útoku. Důležitá byla také prevence v podobě vodítek vedoucích k identifikaci potencionálního školního střelce, nechyběly také praktické rady a doporučení na přijetí systémových a technických opatření, která by v případě reálného útoku minimalizovala možné škody a usnadnila práci složek IZS. S nabídkou účasti na semináři pražští policisté oslovili téměř 900 základních, středních, vyšších odborných a vysokých škol. Semináře byly realizovány v letech 2012 a 2013.

Po tragické události ve Žďáru nad Sázavou v roce 2014 razantně vzrostl zájem o vzdělávání pedagogické veřejnosti v této problematice. Reakcí byl inovovaný seminář „Ozbrojený útočník ve škole“, který navazoval na ten předchozí a doplňoval ho o nové poznatky. S nabídkou účasti na semináři pražští policisté tentokrát oslovili téměř 1200 škol a školských zařízení působících na území hlavního města Prahy. Semináře byly realizovány v letech 2015 a 2016.

Útok ozbrojeného střelce v Uherském Brodě v roce 2015 a následné teroristické útoky v zahraničí výrazně zvýšily zájem české veřejnosti o informace, jak správně reagovat v takto mimořádných situacích. Pražská policie tak v rámci strategie ochrany tzv. „měkkých cílů“ zareagovala na poptávku veřejnosti a po vzoru zahraničních policejních sborů začala s tvorbou preventivního videospotu. V zemích, kde jsou tyto útoky četnější, je policií veřejnosti prezentován globální koncept tzv. cesty k přežití, založený na třech krocích: ÚTĚK – ÚKRYT – BOJ. Z tohoto konceptu vycházela i pražská policie.

Čím je specifický útok tzv. aktivního střelce?

  • Častěji útočí jednotlivci
  • Jejich cílem je v co nejkratší době zabít co nejvíce lidí, bez určitého vzorce výběru oběti
  • Záměrně si vybírají místa s vysokou koncentrací osob (obchodní centra, náměstí, dopravní uzly, turisticky vyhledávané cíle …)  
  • K útoku využívají různé druhy zbraní (střelné, bodné, výbušniny, vozidla …)
  • Neberou rukojmí, nevyjednávají
  • Stejná taktika je často využívána také při teroristických útocích!
  • Rozdíl mezi útokem aktivního střelce a teroristickým útokem je pouze v motivaci útočníka!

Jak reagovat v případě útoku tzv. aktivního střelce?

  • UTÍKEJPokud máte možnost využít únikovou cestu, utečte!

                           – Své osobní věci a cennosti nechte tam, kde jsou

                           – Pokud je to možné, pomozte ostatním s útěkem.

VARUJVarujte ostatní před vstupem do nebezpečné zóny

                                          – Z bezpečí zavolejte pomoc na číslo 158

  • SCHOVEJ SEPokud nemůžete utéct do bezpečí, je třeba najít místo kam se schovat!

                              – Zamkněte nebo zablokujte dveře 

                              – Schovejte se za pevné předměty

                              – Přepněte svůj telefon do tichého režimu, zůstaňte potichu

VARUJPokud to situace dovolí, volejte pomoc na číslo 158

Nejdůležitější informace pro operátora: kde jste a co se děje.   

  • BOJUJ Pokud je váš život v přímém ohrožení, bojujte!

                    – Snažte se zneškodnit střelce

                    – Jednejte rychle a násilně

                    – Použijte jakékoliv předměty, které se dají využít jako zbraně

                    – Jednejte maximálně efektivně

Když na místo dorazí bezpečnostní složky:

  • Zůstaňte v klidu a poslouchejte instrukce
  • Ruce držte vždy ve viditelné pozici
  • Vyvarujte se křiku a divoké gestikulaci
  • Mějte na paměti, že pomoc zraněným je na cestě

Partnerem projektu je Magistrát hlavního města Prahy, který ho hradil z finančních prostředků poskytnutých hlavním městem Prahou na prevenci kriminality. „Partnerství s magistrátem si velice vážím a uvědomuji si, že bez jeho podpory bychom tento projekt jen stěží realizovali. V tomto ohledu jsem rád, že naše vzájemná dlouhodobá spolupráce přináší i takové projekty, které budou v konečném důsledku sloužit ku prospěchu široké veřejnosti“, uvedl brigádní generál Miloš Trojánek, ředitel Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy.

„Jsem rád, že jsme mohli výraznou měrou přispět ke zrodu tohoto ojedinělého preventivního projektu, který bude zároveň důležitou součástí nového informačního portálu Magistrátu hlavního města Prahy s názvem Bezpečnost. Praha.eu“, dodal Libor Hadrava, radní Magistrátu hlavního města Prahy pro bezpečnost.    

Videospot je na YouTube kanálu Policie ČR https://www.youtube.com/watch?v=3Ierde6f9A0 k dispozici je i ve verzi s titulky a překladem do českého znakového jazyka https://www.youtube.com/watch?v=hEuAXc6tsuQ. Videospot je také umístěn na You Tube kanálu Týdeníku Policie https://www.youtube.com/watch?v=seKy2nXDx7s

Videospot je dále také umístěn na YouTube kanálu Praha.eu  https://www.youtube.com/user/PortalPrahaEu/featured. Další informace o této problematice naleznete na portálu MHMP https://bezpecnost.praha.eu/clanky/co_delat_kdyz

.

mjr. Bc. Ondřej Penc
por. Bc. Ladislav Beránek
7.6.2017

Zdroj: http://www.policie.cz/clanek/utikej-schovej-se-bojuj.aspx



ROADSEC Security Toolkit

Soubor pokynů ROADSEC vypracovala na žádost Komise odborná bezpečnostní agentura. Výzkumný tým shromáždil a analyzoval stávající informace o bezpečnosti přepravy a bezpečnosti silniční dopravy. Tým vycházel z reálných dat a  ke spolupráci přizval bezpečnostní experty na dopravu. Soubor poskytuje jasné provozní pokyny, které pomohou evropským řidičům nákladních automobilů, dopravním společnostem a dalším klíčovým zúčastněným stranám řešit odcizení nákladu, vniknutí osob do nákladních automobilů a terorismus na evropských silnicích. ROADSEC aktualizuje a modernizuje současné bezpečnostní postupy, které se rychle stávají zastaralými v rámci neustále se vyvíjejícího rizika, nových technologií a regulačních změn. Vývoj nástrojů ROADSEC se uskutečnil v období od ledna do září roku 2017.

MI0418018ENN.en – Road Comm transport


S osobními údaji klientů se dnes vesele obchoduje, říká auditor

Od května začnou platit nová pravidla pro nakládání s osobními údaji, jež mají zamezit nedbalému přístupu k ochraně citlivých informací. „Ve firmách leží hromady dokumentů volně na stole, kartotéky s osobními údaji se nezamykají, počítače s citlivými daty jsou volně přístupné. To se bude muset změnit,“ říká odborník na danou problematiku Radek Kubíček.

Auditor GDPR Radek Kubíček | foto: Yan Renelt, MAFRA

Firmy, živnostníci, ale třeba i školy nebo nemocnice se připravují na nová pravidla, jež přináší Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). Nařízení, které schválila Evropská unie a u nás začne platit 25. května, se bude týkat všech podniků a organizací, které zpracovávají osobní údaje. Správci a zřizovatelé budou muset dokládat, jak svěřená data chrání.

Proč je podle vás potřeba chránit osobní data?
Každý z nás poskytuje osobní údaje při různých registracích, on-line nákupech nebo při využívání dalších služeb, včetně služeb veřejné správy. GDPR přináší kontrolu nad tím, jakým způsobem jsou naše data chráněna, a stanovuje pravidla pro ochranu našich práv.

Uvedu jeden příklad, kdy ke zneužití dat došlo: Jeden ze zaměstnanců IT oddělení společnosti T-Mobile odcizil klientskou databázi firmy, a kvůli tomu došlo k masivnímu úniku dat více než milionu zákazníků. Unikly údaje o tarifech, jména i data narození, průměrné útraty i čísla účtů. Společnost dostala pokutu ve výši 3,6 milionu korun. Kdyby k úniku dat takového rozsahu došlo až v okamžiku, kdy GDPR vstoupí v platnost, mohla by pokuta být vyčíslena na částku až 270 milionů korun.

Takže nařízení přenese odpovědnost za pochybení na zaměstnance? Definuje také případné sankce, které by je měly odradit?
Primární odpovědnost je vždy na straně správce osobních údajů – nejčastěji statutárních zástupců, v jejichž kompetenci je nastavit taková bezpečnostní opatření, aby k únikům docházelo v minimální míře. Určitá míra odpovědnosti však přechází také na zaměstnance, kteří jsou v roli zpracovatelů osobních údajů. Míra této odpovědnosti bude stanovena na základě zpracování analýzy rizik ve vztahu k agendám, ke kterým má zaměstnanec přístup. Na základě toho pak zaměstnavatel může požadovat náhradu škody, pokud se prokáže, že vinu za únik osobních údajů nese prokazatelně zaměstnanec.

Je možné odpovědnost přenést také na externí firmy, které pro organizaci osobní údaje zpracovávají?
Povinnost ochrany dat se bude vztahovat samozřejmě i na externí zpracovatele osobních údajů. Kromě mzdových účetních se to týká také například dodavatelů účetních programů, evidenčního softwaru a podobně. Zde je nutné smluvně stanovit nejen míru odpovědnosti za případný únik dat, ale také je důležité, aby si vedení společnosti ověřilo, jakým způsobem zajistil soulad s nařízením jeho dodavatel.

Co je všechno považováno za osobní citlivá data?
Patří sem údaje o rasovém a etnickém původu, sexuální orientaci, náboženském vyznání, informace o zdravotním stavu, trestních deliktech, genetické a biometrické údaje. Proto zde platí přísnější pravidla pro jejich zpracování. Řada subjektů brala osobní údaje na lehkou váhu. Přišli jsme třeba na to, že ve firmách leží hromada papírů volně na stole, kartotéky s osobními údaji se nezamykají, počítače s citlivými daty jsou volně přístupné. To bude potřeba, aby se změnilo.

Jeden účetní mi říkal, že bude muset dávat šanony do trezoru. Je to pravda?
Nařízení se samozřejmě dotýká i fyzické bezpečnosti, takže určitě budou muset mít uzamykatelné kartotéky. Pokud zálohují určitá citlivá data na serverech, tak by měla být zpřístupněna jenom určitým osobám. Bude potřeba dodržovat zásady kyberbezpečnosti.

Z čeho máte největší obavu vy sám?
V tuto chvíli mě nejvíce udivuje, kolik správců osobních údajů bere problematiku GDPR stále na lehkou váhu a vyčkává, jestli si to někdo nerozmyslí a nařízení nezruší. Jedná se nejen o komerční sféru, ale také o zástupce veřejné správy. Tito lidé si neuvědomují nebo podceňují rizika –například trestněprávní odpovědnost –, která mohou nastat. Pro obce a města i další žadatele to v případě prokázání trestného činu může znamenat i pozastavení dotací z Evropské unie.

Do budoucna se pak začínám obávat dvou věcí. Na straně jedné může docházet k zamlčování bezpečnostních incidentů, protože lidem bude připadat obtížné do 72 hodin definovat rozsah ztráty dat, připravit protokol a nahlásit vše na úřadu. Na druhé straně může dojít k tomu, že se roztrhne pytel se žalobami, které mohou v některých případech směřovat až k Evropskému soudnímu dvoru.

Je také velmi důležité jmenovat kvalitního pověřence pro ochranu osobních údajů. Jeho funkci řada lidí i subjektů neustále podceňuje a myslí si, že to bude jen funkce „na papíře“. Dokud nepadnou pokuty, které se budou medializovat, a nezačnou se představovat příklady špatné praxe, tak se řada organizací bude snažit nacházet kličky, jak nařízení obejít.

Na co všechno bude potřeba souhlas?
Souhlas bude nutný k využívání sociálních sítí, pro odběry newsletteru, k zasílání obchodních sdělení a podobně. Více však bude potřeba zaměřit se na to, jak musí takový souhlas vypadat – protože ty dnešní obecné souhlasy budou nedostatečné.

Změny se budou týkat i škol. Jsou již na zavedení nařízení připraveny?
Bohužel ne. Řada škol a školských zařízení vyčkává, jak se situace vyvine. Naše praxe ukazuje, že ředitelé nevědí, jak celou problematiku GDPR uchopit. Snažíme se díky spolupráci se Spolkem na ochranu osobních údajů nebo Asociací bezpečná škola připomínkovat metodiky ministerstva školství, ale také připravujeme případové konference pro ředitele škol. Prostřednictvím našich členů se snažíme být tou pomyslnou pomocnou rukou, proto se na nás školy mohou s důvěrou obracet s dotazy nebo požadavky na zajištění veškerých služeb, včetně funkce pověřence.

Co bude tedy pro školy GDPR v praxi znamenat?
Prvním krokem je v každém případě vstupní audit, který zhodnotí stávající stav a rozsah zpracování osobních údajů. Poté bude následovat přijetí určitých organizačních a technických opatření, která by však neměla nijak zásadně narušit chod školy. Dalším krokem bude zpracování analýzy rizik a stanovení míry odpovědnosti za zpracování údajů u jednotlivých pracovníků školy. Od května pak bude pro školy platit povinnost jmenovat pověřence pro ochranu osobních údajů.

Jaká bude role takového pověřence?
Funkce pověřence budí asi největší rozpory. Hlavním úkolem bude vykonávat poradenskou činnost a kontrolovat, jestli nařízení dodržují. Dále bude realizovat školení pro zaměstnance, analyzovat a ohlašovat případy narušení bezpečnosti a tak dál. Těch činností je mnohem víc. Ve školách bude často nutné zajistit tyto služby externě, a to kvůli možnému střetu zájmů stávajících pracovníků. Toho už využívají některé komerční subjekty, které sice lákají na nízkou cenu, ale služby pověřence nabízí jen přes telefon nebo e-mail, což podle mě nelze.

Spíše doporučujeme zajistit si prověřené společnosti na zpracování vstupního auditu a analýzy rizik a následně si zvolit schopného a kompetentního pověřence se zkušenostmi v oblasti informační, fyzické i kybernetické bezpečnosti a v oblasti práva a auditní činnosti. Na první pohled dražší paušální služby mohou škole ušetřit nemalé peníze v případě kontroly dozorových orgánů nebo žalob ze strany subjektů údajů. Také jim doporučuji, aby se nebáli smluvně vyžadovat pojištění odpovědnosti poskytovatele služeb, sankce a náhradu škody, ale také například dopravní dostupnost pověřence nebo jeho osobní účast v případě kontroly dozorových orgánů.

Když jdu dnes točit reportáž do školy, musím si opatřit písemný souhlas tamních žáků. Bude to nadále stačit, nebo bude systém ještě přísnější?
Pro tento účel určitě souhlas stačit bude. Pravděpodobně však bude nutné jeho znění upravit tak, aby splnil požadavky GDPR. Podle něj totiž souhlas musí obsahovat jednoznačně definovaný účel a dobu zpracování, musí být informovaný, doložitelný a ničím nepodmíněný.

GDPR se samozřejmě netýká jen škol, ale také třeba podnikatelů a živnostníků. Co budou oni muset dělat jinak?
Záleží na tom, jak dodržovali stávající zákon o ochraně osobních údajů. Pokud měli nastavené funkční procesy ochrany osobních údajů, určitě pro ně GDPR není strašákem a bude jim stačit aktualizovat stávající systém. V případě, že legislativu nedodržovali, čeká je spousta práce a GDPR pro ně může být hrozbou, protože teď během pár měsíců musí stihnout to, co řadu let zanedbávali.

Vezměme to teď z druhé stránky. Změní se třeba něco pro mě jako pro uživatele e-shopu?
Co se týče nákupu zboží nebo služeb, tak ne, protože tento proces od výběru zboží až po doručení k zákazníkovi se řídí platnými zákony. Pokud by však obchodník chtěl využít váš e-mail nejen k zaslání potvrzení objednávky, ale také například k rozesílání obchodních sdělení, nesmí být políčko s udělením takového souhlasu předvyplněno, ale musíte to být vy, kdo ho aktivně odklikne v případě, že zájem o takové e-maily máte. Kromě toho všichni obchodníci mají povinnost na svých stránkách zveřejnit zásady ochrany osobních údajů.

Z toho, co slýchám od učitelů nebo živnostníků, mi vyplývá, že si každý podmínky nařízení vykládá trochu jinak. Čím by se tedy měli řídit?
Zdravým selským rozumem, protože je potřeba najít optimální cestu k zavedení GDPR tak, aby správce údajů mohl s klidným svědomím prokázat, že udělal maximum pro to, aby zpracovávané osobní údaje chránil. Především je pak nutné, aby se organizace, které se do této problematiky snaží vnést světlo, sešly u kulatého stolu na ministerstvu vnitra a spolu s odpovědnými orgány se dohodly, jak nastavit jednotná pravidla do doby, než bude schválen adaptační zákon, tedy návrh zákona o zpracování osobních údajů.

Jaké podle vás nařízení přinese výhody?
Mezi výhody určitě patří nastavení jednotných pravidel a šance, že nebude docházet k prodejům klientských databází mezi firmami. Za důležité také považuji to, že bude jasně definovaná míra právní odpovědnosti jednotlivých zaměstnanců a všechno nepůjde na vrub organizace.

A naopak?
Největší nevýhodou z pohledu správců dat jsou finanční náklady. Implementace GDPR a dodržování pravidel ochrany osobních údajů pravděpodobně bude vyžadovat své stálé místo v rozpočtech organizací, protože problematiku ochrany osobních údajů nebude možné vyřešit jednorázovou investicí. Kvůli nedostatku kvalifikovaných auditorů a pověřenců se mohou nabídky na tyto služby vyšplhat k astronomickým částkám.

Je podle vás toto nařízení potřeba?
Já se domnívám, že ano. Řada subjektů bere ochranu osobních údajů na lehkou váhu a považuje osobní údaje za další komoditu ve firemním portfoliu. Kontrola v této oblasti je nezbytností, protože dnes je běžnou praxí, že se přístup k citlivým osobním údajům nekontroluje, spisy se povalují volně na stolech v otevřených kancelářích a klientské databáze se vesele rozprodávají na trhu.

Autor a zdroj: Michaela Bůnová, iDNES.cz,3. února 2018  9:45

Radek Kubíček

Narodil se v roce 1980. Vystudoval Univerzitu Palackého a obor veřejná správa na Univerzitě CEMI. V praxi se dlouhodobě věnuje auditorské činnosti, informační a datové bezpečnosti a oblasti risk managementu. Je jednatelem společnosti 2K Consulting a členem Spolku pro ochranu osobních údaju, kde působí v komisi pro veřejnou správu a podílí se na vzniku registru pověřenců pro Česko. Působí také jako předseda pracovní skupiny GDPR v Asociaci bezpečná škola.