Na Ministerstvu vnitra se sešli experti na prevenci kriminality z celé ČR

Přes 50 odborníků na oblast prevence kriminality z celé České republiky se 15. května 2018 na Ministerstvu vnitra zúčastnilo druhého ročníku technického semináře s názvem „Prevence kriminality a technická normalizace“. Seminář uspořádal odbor prevence kriminality MV ve spolupráci s Českou agenturou pro standardizaci, Evropským sekretariátem CEN/TC 325 a Asociací technických bezpečnostních služeb Grémium Alarm, z. s., seminář organizačně zajistila bezpečnostně vzdělávací společnost Doverville.

Na semináři odborníci prezentovali zejména oblast praktického naplňování norem v bezpečnostních systémech, jejich přípravu a tvorbu. Dále diskutovali o bezpečnosti měkkých cílů: škol, nemocnic a veřejných prostranství či o kontrolních bezpečnostních technologiích. Seminář se též dotkl velmi aktuálního tématu GDPR, tentokrát z pohledu provozování kamerových systémů.

Veronika Fáberová vystoupila na semináři s prezentací k tématu bezpečnosti měkkých cílů. „Ochrana měkkých cílů je dnes moderní pojem, ne všichni však ví, co vše se za tím skrývá a je mylné si myslet, že tato problematika týká jen teroristických útoků. Naopak je zde obrovský prostor pro bezpečnostní prevenci v tom nejširším slova smyslu“ řekla Fáberová.

Dr. Tomáš Koníček z odboru prevence kriminality MV uvedl. „Jednou z hlavních bezpečnostních priorit ČR je i ochrana tzv. měkkých cílů, mezi které patří například školy, nemocnice anebo veřejná prostranství. Na semináři jsme se snažili posluchače prakticky vybavit argumenty v podobě požadavků norem na bezpečnostní prevenci, které mohou ve své práci použít, a tím přiblížit technické normy veřejnosti“.

Technické normy jsou kvalifikovaná doporučení, nikoli povinná nařízení. Stejně jako všude jinde ve světě však existují případy, kdy povinnost dodržovat požadavky uvedené v normách vyplývá z jiného právního aktu, jako je např. právní předpis. Normy jsou často závazné také v obchodních smlouvách mezi dodavatelem a odběratelem a mohou být povinně vyžadovány u veřejných zakázek. Aplikace norem by měla vždy vycházet z detailní znalosti předpisů, k nimž byly konkrétní normy jako prováděcí předpisy vypracovány. Používání norem by se nemělo vnímat jako nátlakový prvek, ale jako všestranně výhodný nástroj k nalezení „společné řeči“. To platí obecně, ale u norem, které dbají např. na ochranu zdraví nebo stanovují kritéria bezpečnosti, je to obzvlášť důležité.

Praktická aplikace technických bezpečnostních norem v prevenci kriminality je nezbytná, soudobá bezpečnostní rizika jsou pro to jasným důvodem. Jedna věc je však proces přípravy, zpracování a výsledná norma chování, druhou částí, která je stále ještě nedostatečně řešena, je vlastní aplikace a využívání stávajících norem. Veřejnost je často nezná, a tedy i nevyužívá. Zde neobstojí názory, že jde o normu pouze doporučující, tedy nevymahatelnou. Proto orgány, které mohou pomoci, zpřístupňují obsah a dopady norem na seminářích a konferencích.