Rámy, čipové karty nebo kurzy sebeobrany. Divadla i nemocnice se opevňují

Svíčky a květiny před budovou ostravské fakultní nemocnice, kde 10. prosince… | foto: ČTK

 

Praha: Kulturní stánky v Česku se opevňují. Národní divadlo instalovalo turnikety do služebních vchodů, zavedlo vstupy na čipovou kartu, všechny budovy spadající pod první tuzemskou scénu navíc monitoruje dispečink. Moravská galerie v Brně zase nakupuje vysílačky a svítilny pro ostrahu, svým zaměstnancům dopřává kurzy sebeobrany. Podobná školení mají i jinde, například v pražském barokním Klementinu, kde sídlí Národní knihovna ČR.

„Školení se týkalo i situací, které můžou nastat – útočník s nožem, jak pracovat s člověkem, který je velmi agresivní, jak postupovat při zaznamenání střelby v bezprostřední blízkosti či naopak z větší vzdálenosti, jak se bránit, předpokládané reakce útočníků a podobně,“ vyjmenovala mluvčí knihovny Irena Maňáková.

Míst kulturního kvasu, která utužují bezpečnost svou a svých návštěvníků, je však mnohem víc. Namátkou třeba pražské Kongresové centrum, památníky v Lidicích a v Terezíně, koncertní síň v Rudolfinu či kláštery: premonstrátský na Strahově a benediktinský na Břevnově. Nechávají si vypracovat analýzy rizik a na jejich základě sestavují bezpečnostní či evakuační plány, instalují „skenovací“ rámy ke svým vchodům, školí pracovníky i veřejnost.

Divadla, koncertní sály, památníky nebo galerie jsou z pohledu bezpečnostních odborníků takzvanými „měkkými cíli“. Termín se znovu dostal do éteru po nedávné tragické střelbě v ostravské fakultní nemocnici. Ve zkratce jde o místa s vysokou koncentrací lidí a nízkou úrovní zabezpečení proti případným násilným útokům, například teroristů.Současné opevňování není reakcí na prosincové řádění osamělého střelce. Má kořeny v podobném činu, k němuž došlo před pěti lety v Uherském Brodě (v únoru 2015 v místní restauraci Družba muž zastřelil osm lidí a nakonec i sebe – pozn. red). A také ve strachu z úderu teroristů. Vláda proto v roce 2017 rozhodla, že se na ochranu před nenadálými útoky zaměří. Vypsala dotační programy, z nichž jen do větší ochrany kulturních zařízení doputujecelkem 121 milionů korun.

„Poptávka po navýšení ochrany měkkých cílů je zřejmá, a to vzhledem k počtu žadatelů o dotaci v oblasti kultury,“ řekla LN Petra Hrušová z tiskového odboru ministerstva.Státní peníze se mohou čerpat od loňského roku a současná podpora skončí v roce 2021. „V prvním roce dotačního programu jsme registrovali 120 žádostí a v letošním roce jsme zaevidovali již 196 žádostí,“ řekla.

Žádají přitom úplně všichni: muzea a galerie, „kulturáky“, církevní stavby, knihovny, kina, divadla, památníky, hrady a zámky, festivaly i výstaviště. „V loňském roce jsme poskytli sumu v celkové výši 41 milionů,“ doplnila Hrušová.

Nemocnice pod dohledem

Zdaleka však nejde jen o kulturu. Opevňují se i nemocnice. A to z dotací, které jim poskytuje ministerstvo zdravotnictví. To už během loňska rozdělilo mezi žadatele 32 milionů. Stejné částky má i pro letošek a příští rok, kdy program skončí. Vedení nemocnic si nechávají zpracovávat bezpečnostní analýzy či únikové plány. Letos však zájemce o podporu čeká ještě krok navíc. „Ministerstvo zdravotnictví stanovilo jako zásadní podmínku pro žadatele o dotaci, že musejí spolupracovat při tvorbě školení a nácviků s krajským ředitelstvím policie,“ řekla LN mluvčí resortu Gabriela Štěpanyová.

O dotace na zvýšení bezpečnosti takto žádaly například fakultní nemocnice v Plzni a v Brně, dále třeba pražské Thomayerova, Všeobecná fakultní a střešovická Ústřední vojenská nemocnice.

Ministerstvo dle slov své mluvčí zatím podpořilo celkem 24 zařízení. „Analyzujeme možnosti, jak by bylo možné dotační program rozšířit na více nemocnic. Dnes je určen pro akutní lůžková zařízení nad 350 lůžek,“ doplnila mluvčí.

K rozšíření programu ochrany „měkkých cílů“ i na menší nemocnice vyzýval po střelbě v Ostravě moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák (ANO). Zároveň navrhoval, aby se informační systémy nemocnic propojily rychlou datovou sítí.

CO JSOU „MĚKKÉ CÍLE“
■ Jde o místa, kde se v jeden čas nachází značné množství lidí, přičemž ale nejde o budovy, které by běžně hlídali ozbrojenci za ploty s ostnatým drátem.
■ Pro případného útočníka by tak mohlo být snadné napáchat v nikýmnechráněném davu zachváceném panikou co největší škody.
■ Může jít o různá veřejná prostranství, například trhy, náměstí, divadla, koncertní sály, památníky či galerie, ale také sportovní haly a stadiony.

 

Ministerstvo vnitra, které je hlavním gestorem posilování ostrahy veřejných míst, se tragédií v Ostravě intenzivně zaobírá. „Nyní komplexně vyhodnocujeme všechny aspekty útoku. V návaznosti na to zvážíme další kroky a opatření,“ sdělil LN mluvčí resortu vnitra Ondřej Krátoška.

Jeho úřad je po kultuře a zdravotnictví třetím, který má svůj vlastní dotační program. Podporuje přes něj kraje, jež zvyšují zabezpečení škol či veřejných prostranství. Například ve Středočeském kraji loni uspořádali 25 seminářů na téma bezpečnosti škol a stejný počet přednášek o psychologii útočníků. Zaměstnali také odborníky na ochranu měkkých cílů.

„Záměrem je zvýšit míru zabezpečení škol proti závažným útokům a snížit pravděpodobnost ataků ve školním prostředí. Prověřují se i bezpečnostní opatření škol,“ řekl LN Pavel Baláž, vedoucí krajského odboru Bezpečnostní ředitel.

TOMÁŠ TOMÁNEK, MELANIE KRÝSLOVÁ

 

Zdroj: https://www.lidovky.cz/domov/divadla-i-nemocnice-se-opevnuji.A200116_195414_ln_domov_ele


Komentujte

Please Login to comment
  Subscribe  
Upozornit na