Žlutočerné betonové panely odolávají. Citybloky se staly součástí adventu

Ochraňovat vánoční trhy bude pruhovaný beton i letos, přestože město již několik let slibuje, že protiteroristické zábrany budou v historickém centru estetičtější a méně nápadné. Hezčí varianta se však zatím nenašla nebo je příliš drahá.

Na Staroměstském náměstí, kde stojí u ústí Pařížské ulice citybloky celoročně, se zábrany objevily v říjnu 2017. S kritikou přišli například magistrátní památkáři, kterým vadilo, že opatření hyzdí památkovou zónu. Tehdejší radní pro bezpečnost Libor Hadrava (ANO) je uklidňoval, že jde o dočasné řešení a město jedná o tom, čím betonové zábrany nahradit.

Před Vánocemi v roce 2018 zase tehdejší radní pro majetek Karel Grabein Procházka (ANO) sliboval, že by protiteroristické zábrany mohly následující rok vypadat jako lavičky nebo výstavní panely.

Citybloky jsou jedním z druhů bariér, které mění město:

„Dočasné“ řešení už třetím rokem

Nic z toho se však nestalo, nevzhledné zábrany na Staroměstském náměstí stojí „dočasně“ už třetím rokem a nové řešení zatím k nevoli památkářů nenašla ani současná magistrátní koalice.

„Bezpečnost obyvatel má prioritu, na druhou stranu jsou věci, které se dají řešit decentněji. Důležitá je komunikace mezi institucemi, která nefungovala minulé volební období a zřejmě nefunguje ani nyní,“ říká šéf magistrátních památkářů Jiří Skalický s tím, že s odborem památkové péče nikdo novou podobu zábran nekonzultoval.

Podle náměstka pro bezpečnost Petra Hlubučka (Spojené síly pro Prahu / STAN) je hledání jiných typů zábran problematické v tom, že jsou mobilní opatření využívána třeba právě při vánočních trzích pod taktovkou policie. Ta určí, kam bezpečnostní prvky umístit, přičemž jedinými zábranami s certifikací jsou kritizované žlutočerné bloky.

„Víme, že taková věc do centra památkové rezervace nepatří, jsme ale nuceni ji tam instalovat,“ říká Hlubuček s tím, že se hledáním estetičtějších variant zabývá Institut plánování a rozvoje (IPR).

„Vizuální proměna mobilních zábran je složitá, protože citybloky musí být schváleny silničním správním úřadem a musí splňovat určité normy. Z tohoto důvodu není jednoduché změnu estetické stránky citybloků prosadit. Spolupracujeme s ČVUT na estetičtější podobě a věříme, že z této spolupráce vznikne cityblok, který nebude trnem v oku pro občany,“ říká mluvčí IPR Marek Vácha.

Sloupky jsou příliš drahé

Podle odborníků na bezpečnost navíc stávající forma ochrany teroristy nezastaví. Třeba proto, že mezery mezi prvky jsou příliš velké a použité bloky rozjetá dodávka snadno odstrčí.

„Jiná města vybírají zábrany v souladu s urbanistickým vzhledem metropole, aby lépe zapadly do svého okolí a nebyly tak výrazné,“ dodává bezpečnostní analytik David Rožek, který se zabývá ochranou takzvaných měkkých cílů.

Druhou variantou, jak některá prostranství ochránit nenápadnější formou, je umístění stálých bezpečnostních prvků, které jsou zakomponované do prostoru. Takové opatření vzniklo například na rekonstruovaném prostranství mezi oběma budovami Národního muzea.

„Jsou tam kamenné bloky, které mají asi metr a půl hluboké základy a plní funkci protiteroristické ochrany, která není rušícím prvkem,“ uvedl již dříve v rozhovoru pro MF DNES Martin Špičák z kanceláře veřejného prostoru IPR.

Praha 1 zároveň v loňském roce na některých ulicích v centru instalovala za jedenáct milionů korun protiteroristické sloupky. Část sloupků, které mají zamezit vjezdu podezřelých nebo hledaných vozidel do jádra města, je pevně ukotvena, část z nich mohou policisté do vozovky zasouvat a zase je vysouvat.

Podle Hlubučka by takové řešení bylo sice esteticky přijatelné i funkční, v případě ochrany celého centra města by však byly sloupky příliš drahé. „Jedná se o částky v řádech desítek milionů korun. Sloupky musí odolat nárazům a ty vyjížděcí musí být napojeny i na sítě a podobně. Postupně je můžeme zavádět, ale třeba na Staroměstském náměstí by jich muselo být několik v řadě, a to je skutečně neekonomické,“ dodává náměstek.

VIDEO: Jako první začaly vánoční trhy na náměstí Míru: