Novinky
Probrali jsme se z iluze. Nemyslím si, že budeme žít ve strachu, říká psychoterapeut
Jaký bude návrat do každodenního života poté, co přestanou platit ochranná protikoronavirová opatření? S tvrzením „co tě nezabije, to tě posílí“ lektor a psychoterapeut Tibor Brečka nesouhlasí. I náročná zkušenost ovšem může vést k pozitivním výsledkům.
Když vypukla koronavirová krize a značná část společnosti se ocitla v karanténě nebo nuceně začala pracovat z domova, zakusili lidé nejrůznější pocity. Od počáteční euforie, že nemusejí každý den chodit do práce, po frustraci z izolace. Do jaké fáze se dostáváme nyní? Psychoterapeut Tibor Brečka, zabývající se psychologií katastrof, situaci přirovnává k rekonvalescenci po nemoci. Důležité je nespěchat a neklást na sebe příliš velké nároky.
Lidovky.cz: Co bude při návratu do běžného života nejtěžší?
To je velmi individuální. Záleží na tom, jak situaci každý jednotlivec prožíval a jaké zažíval emoce. Pro někoho to nemusela být až tak velká změna, zatímco pro jiné zcela zásadní. Otázka také je, do jakého světa se vlastně budeme vracet a jak velký rozdíl oproti dřívějšku to bude. Obecně bych ale návrat přirovnal k hospitalizaci a rekonvalescenci. Onemocnění vás na nějakou dobu vyřadí z běžného života. Musíte počkat, až se tělo i psychika uzdraví, a vracíte se postupně. I nyní by to mělo být pozvolné. To znamená nesnažit se všechno změnit ze dne na den a nechtít po sobě víc, než na co v dané chvíli máme.
TIBOR BREČKA (* 1981)Vystudoval psychosociální studia na Husitské teologické fakultě UK v Praze. Působí jako odborný asistent na katedře zdravotnických oborů a ochrany obyvatelstva Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT, v Ústavu humanitních studií Newton College Praha a je doktorandem 1. lékařské fakulty UK v Praze v oboru lékařské psychologie a psychopatologie. Je členem Asociace forenzních psychologů a České psychoterapeutické společnosti ČLS JEP. Přes 10 let se zabývá forenzní psychologií, psychologií katastrof a krizovou komunikací. |
Lidovky.cz: Proč někteří lidé zvládají mimořádné situace lépe než jiní?
To ovlivňuje celá řada faktorů. Obecně bychom se ale mohli odpíchnout od temperamentového ladění osobnosti, ať už vyjdeme ze starého antického modelu, který rozlišuje čtyři základní typy temperamentu – flegmatik, melancholik, cholerik a sangvinik –, nebo z jungiánského pojetí introverze a extroverze. A roli hraje nejen duševní, ale i fyzická složka.
Lidovky.cz: Během pandemie jsme procházeli různými fázemi vnímání situace. Jaká přijde po karanténě?
Paralelu k prožívání mimořádných situací můžeme najít v modelu Küblerové-Rossové. Na začátku je vždycky šok, překvapení, do jisté míry neschopnost racionálně uchopit, co se to vlastně děje. Poté dojde k určitému pochopení. Dostavují se emoce, ať už smutek, vztek, nebo nejistota. Postupně bychom se měli dobrat k adaptaci na situaci. Problém teď ale je, že nevíme, na co se máme adaptovat. Kdybych to měl přirovnat k adaptaci pacienta na těžké onemocnění, překvapivě má mnohem více informací o tom, co může očekávat a jak se mu změní život.
Lidovky.cz: Co můžeme očekávat?
Nevíme. Ani nevíme, jak dlouho to bude trvat. Nejsem ekonom, ale ekonomická otázka je jednou z nejzásadnějších. Když se na to podíváme z pohledu Maslowovy pyramidy potřeb, je pro nás důležité, aby naše základní potřeby byly saturovány. Jde o to, jestli se po krizi lidé budou moci vrátit do zaměstnání, znovu rozjet podnikání. Tato ekonomická a existenční nejistota jsou teď jedním z hlavních problémů, kterým musíme čelit. V poslední době, kdy jsme žili v blahobytu a kvalita života byla poměrně vysoká, jsme měli prostor zaměřit se i na existencionální problémy, jako je téma smrti nebo smyslu života. Najednou ale nezanedbatelné procento lidí nyní začne řešit otázky nikoli existencionální, ale existenční. A to má základní vliv na to, jaký ten návrat bude.
Lidovky.cz: Snáší člověk pocit nejistoty hůře, než kdyby situace sice nedopadla nejlépe, ale alespoň by věděl, na čem je?
Myslím si, a vycházím i ze zkušenosti svých pacientů, že vědět negativní informaci je lepší než nejistota. Když nevíme, co se stane, můžeme se sice utěšovat možnou pozitivní alternativou, ale většina z nás by asi chtěla vědět, co se stane. Člověk potřebuje určitou míru tvrdých dat, aby si mohl budovat svůj pocit jistoty. Naše predikce budoucnosti je ale hodně limitovaná a jenom nám to ukazuje, jak je celý náš život do značné míry nejistý.
Lidovky.cz: Bude velký šok po tak dlouhé pauze zase chodit každý den do práce a zvyknout si na běžný, každodenní život?
Nijak zvlášť problematické to nebude a v řádu dnů či týdnů se do toho zase dostaneme. Je ale zajímavé se podívat, jak se změní způsob práce. Některé firmy si nyní uvědomily, že práce z domova může být funkční a mít i pozitivní ekonomický dopad. Jistě to nejde u všech profesí, ale pokud home office zaměstnanci vyhovuje, může být výhodný pro obě strany. Také jsme zjistili, kolik se dá ušetřit času – není třeba se kvůli všemu scházet, může stačit jen e-mail a cesta na schůzku někdy trvá mnohem déle než samotný mítink. Naučili jsme se, že spousta věcí se dá dělat moderně a online. Samozřejmě to ale nejde vztáhnout na všechno.
Lidovky.cz: Spousta lidí postrádala sociální kontakt. Změní se nějak náš pohled na vztahy?
Předtím nám nedocházela důležitost klasické, „pregooglovské“ mezilidské interakce. Nyní jsme si mohli uvědomit, co nám na té běžné rovině chybí a zároveň s kým nám kontakt naopak nechybí vůbec.
Lidovky.cz: Žili jsme v uspěchané době, pandemie nás ale přinutila se zastavit. Utrhneme se nyní opět ze řetězu, nebo si z této zkušenosti něco vezmeme?
Možná stojí za zamyšlení, jestli to tempo, ve kterém jsme fungovali, bylo nutné. Jestli jsme takhle opravdu museli žít, anebo to byl jen vyfabulovaný tlak na výkon.
Lidovky.cz: O současné krizi se mluví jako o příležitosti dát si svůj život do pořádku. Vyjdeme z ní jako ,,lepší“ lidé?
Nezastávám názor, že z krize musíme vyjít lepší. Nedávno jsem četl článek, kde současnou situaci přirovnali k cestování s dětmi. Když člověk cestuje sám, má spoustu plánů, co všechno by chtěl vidět, a je to pro něho velmi obohacující. S dětmi ale máte jediný cíl: dorazit všichni a zdraví. Myslím, že teď mnohem častěji cestujeme s dětmi a pro mnoho lidí tato situace není jen příležitost, ale naopak velká zátěž. Důležité je ji přežít a nemít na sebe velké nároky. Pocit, že během karantény se musíme stihnout naučit finsky, napsat knihu nebo založit nový byznys, je trochu přehnaný. Každá krize ale má i svůj růstový potenciál. Když k ní rozumně přistoupíme, můžeme z ní něco vytěžit. Můžeme tento čas využít k nějaké osobní inventuře, vyjasnit si, co vlastně v životě chceme a potřebujeme. Třeba zjistíme, že jsme už dlouho ve vztahu, ve kterém vlastně vůbec nechceme být, jen jsme v tom hektickém každodenním životě neměli čas se nad tím zamyslet. Krize může mít katarzní efekt a i bolestivé zkušenosti mohou vést k pozitivním výsledkům.
Lidovky.cz: Během pandemie se projevila i solidarita mezi lidmi. Celý národ šil roušky, lidé si pomáhali… Dokáže tato zkušenost sjednotit společnost?
Dovedu si představit, že se může pozitivně odrazit na komunitním životě. Lidé, kteří dřív kolem sebe chodili bez povšimnutí, se začnou více zajímat o druhého člověka. Probíhaly akce dobrovolníků, kteří pomáhali lidem, již se cítili osamělí, nebo seniorům zašli nakoupit nebo vyvenčit psa. Pokud jsme někomu reálně pomohli nebo nám samým byla poskytnuta pomoc, může dojít k nějaké změně. Důležitá je osobní zkušenost. Když to sledujeme jen zprostředkovaně, skrze média, nemá to tak velký dopad. Vidíme to na různých mimořádných událostech. Nejdříve zajímají celý svět, pak zájem opadá a nakonec to řeší už jen ti, jichž se to osobně týká. Myslím, že kvůli koronaviru ke sjednocení naší společnosti, která je obecně rozdělená, nedojde.
Lidovky.cz: Jak se změní náš vztah ke světu? Uzavřeme se jako národ víc do sebe?
Záleží, jakým způsobem celkově nazíráme na svět. U lidí, kteří ještě před krizí byli například zastánci Evropské unie, bude přetrvávat tendence ke globálnímu uchopení problému. Současný svět je ale postaven na vzájemné spolupráci a ve 21. století už ani není možné uzavřít se ve své zemi. Už jen z ekonomického hlediska je to nesmysl. Musíme si uvědomit, že čelíme globální krizi, a dává smysl řešit globální krize na lokální úrovni? Nad tím bychom se měli zamyslet.
Lidovky.cz: Až, pokud vůbec, se život vrátí k normálu, jak rychle může společnost zapomenout, že tu nějaká koronavirová pandemie byla?
Délka paměťové stopy souvisí s intenzitou emoce, která krizi doprovázela. Pokud nám koronavirová krize nezpůsobila větší škody, nepřišli jsme o milovanou osobu, ekonomické následky nás neuvrhly do nezaměstnanosti, můžeme zapomenout poměrně rychle. Pokud nás daná situace silně zasáhla, budeme si to pamatovat déle.
Lidovky.cz: Budeme nadále žít ve strachu?
Nemyslím si. Záleží ale na tom, jak téma bude nadále medializováno. Ať se nám to líbí, nebo ne, média na nás mají velký vliv. Pokud je riziko neustále komunikováno, máme tendenci vnímat ho silněji. Pokud se způsob komunikace dlouhodobě nemění, začneme ho vytěsňovat, to se ale v koronavirové krizi nedělo, protože situace se pořád proměňovala. Také záleží, jak si člověk informace interpretuje. Názorným příkladem byl například pojem ,,promořování populace“. Jde o odborný, korektní termín. Jakmile ho ale začneme používat mimo odbornou obec směrem k širší veřejnosti, nemusí být pochopen ve svém pravém významu. Slovo „promořování“ může v člověku vyvolat strach a negativní pocity.
Lidovky.cz: Měla by v nás po této zkušenosti zůstat určitá zdravá dávka strachu?
Pokud je strach zdravý, je namístě, protože nás chrání. Hrozně bych si přál, když už nic víc, abychom si z této situace vzali alespoň to, že si máme mýt ruce. A také k sobě byli ohleduplnější. Kolik lidí například jezdí MHD nebo chodí do práce, když mají chřipku? Byl bych rád, kdybychom si to, co jsme se naučili během koronaviru, zapamatovali i pro další krize.
Lidovky.cz: Jaký dopad na lidi může mít všechen ten strach a stres, které během krize zažívali?
Pokud je strach nebo izolace intenzivní, dopady jsou poměrně závažné. Člověk obecně není samotář, ale stvoření, které má žít v nějakém společenství. Když jsme teď byli uvrženi do izolace, mohl to pro nás být impulz si uvědomit, jak jsou pro nás mezilidské vztahy důležité. Někdy mám pocit, že žijeme v jakési iluzi, že nikoho k životu nepotřebujeme. Když všechno funguje, může nám tato iluze připadat pravdivá. Zapomínáme, kolik lidí má podíl na tom, že je můj život takový, jaký je. Už třeba jen dovoz nákupu. Kolik lidí, od zemědělce až po kurýra, stojí za tím, že se nám přede dveřmi objeví košík? Nic se neděje samo.
Lidovky.cz: Platí o koronavirové krizi, že co nás nezabije, to nás posílí?
Není to tak docela pravda. Některé události nás sice nezabijí, ale rozhodně z nich nevyjdeme posílení. Spíš bych asi odpověděl jako psycholožka Daniela Vodáčková, která říká, že krize je růstová záležitost a je normalitou života. Celý náš život je z určitého úhlu pohledu takový sled menších či větších krizí a do jisté míry nás posouvají. Můžeme díky nim pochopit, co je pro nás opravdu důležité. Americký psycholog Irvin Yalom hodně pracoval s onkologickými pacienty a někteří byli schopní říct, že rakovina je to nejlepší, co je v životě potkalo. Díky ní si uvědomili, že do té doby jen přežívali, a až nemoc je naučila, co to znamená, opravdu žít. K takové hloubce je ale velmi obtížné dojít.
Zdroj: https://www.lidovky.cz/lide/probrali-jsme-se-z-iluze-nemyslim-si-ze-budeme-zit-ve-strachu-rika-psychoterapeut.A200511_103920_lide_ape
ČSN 73 4400 k ochraně škol a školských zařízení má ambice stát se evropskou normou
Česká státní norma na jejímž vzniku se podílela i Asociace bezpečná škola se nyní projednává na evropské úrovni.
Evropský normalizační výbor (CEN) připravuje ve spolupráci s pracovní skupinou ÚNMZ evropskou verzi české technické normy ČSN 73 4400 Prevence kriminality – řízení bezpečnosti při plánování, realizaci a užívání škol a školských zařízení. Česká republika je v otázce metodiky prevence kriminality o krok napřed před ostatními členskými státy EU. Do velké míry je to díky praktickým zkušenostem z bezpečnostních auditů škol a školských zařízení v České republice, které se provádějí na základě metodiky Ministerstva vnitra a Asociace bezpečná škola.
Prezident asociace Ing. Libor Sladký k tomu řekl: „Je pro nás opravdu velkou ctí, že můžeme ostatním zemím nabídnout zkušenosti, které jsme za několik let naší činnosti nasbírali. I když se bezpečnostní situace v Evropě stát od státu liší, základní principy pro zajištění bezpečnosti škol a školských zařízení lze uplatnit prakticky ve všech zemích EU. Spolupráce s odborníky z ostatních členských států je zároveň přínosem i pro Českou republiku, protože do výsledné metodiky můžeme zahrnout zkušenosti ze zemí, kde je míra rizika vzniku mimořádných událostí, jako je například ozbrojený útočník ve škole, podstatně vyšší než v naší zemi. Odborníci z těchto zemích mohou mít užitečné postřehy z reálných událostí, ke kterým v těchto zemích došlo. Těšíme se, že spolupráce v rámci CEN nás posune správným směrem. Zároveň jsme hrdí na to, že se vedení pracovní skupiny ujímají naši odborníci a využívá se naše metodika.“
Výsledky hlasování o aktivaci projektu CEN/TS 14383-6 nás posunuly do další fáze standardizace. Potřebné většiny pro aktivaci na úrovni TC 325 bylo dosaženo – 6 zemí souhlasilo, 2 země nesouhlasily. Dále jsme obdrželi 6 komentářů z Norska a Dánska, které máme řešit diskusí v rámci WG 3.
Velký díl práce při prosazování normy na evropské úrovni má mimo jiné convenorka WG-3 Veronika Fáberová. Paní Fáberová je aktivní členkou Asociace bezpečná škola a bezpečnostní specialista s letitými zkušenostmi.
Spolupráce na přípravě norem prevence kriminality při výstavbě budov je i jednou z priorit odboru prevence kriminality Ministerstva vnitra, což potvrzuje i poděkování ředitele odboru prevence kriminality JUDr. Michala Barboříka.
Za Asociaci bezpečná škola děkujeme celému týmu Prevence kriminality Ministerstva vnitra, jmenovitě předsedovi TNK č. 148 pod jehož vedením norma vznikala, panu JUDr. Tomáši Koníčkovi.
Více o celém procesu a situaci normy v evropském kontextu zde:
Zdroj: https://www.asociacebezpecnaskola.cz/2020/04/27/csn-73-4400-k-ochrane-skol-a-skolskych-zarizeni-ma-ambice-stat-se-evropskou-normou/
První velký krok ke schválení evropské verze české technické normy ČSN 73 4400 „Prevence kriminality – řízení bezpečnosti při plánování, realizaci a užívání škol a školských zařízení“
Evropský normalizační výbor (CEN) připravuje ve spolupráci s pracovní skupinou ÚNMZ evropskou verzi české technické normy ČSN 73 4400 Prevence kriminality – řízení bezpečnosti při plánování, realizaci a užívání škol a školských zařízení. Česká republika je v otázce metodiky prevence kriminality o krok napřed před ostatními členskými státy EU. Do velké míry je to díky praktickým zkušenostem z bezpečnostních auditů škol a školských zařízení v České republice, které se provádějí na základě metodiky Ministerstva vnitra a Asociace bezpečná škola, z. s. Prezident asociace Ing. Libor Sladký k tomu řekl: „Je pro nás opravdu velkou ctí, že můžeme ostatním zemím nabídnout zkušenosti, které jsme za těch několik let naší činnosti nasbírali. I když se bezpečnostní situace v Evropě stát od státu liší, základní principy pro zajištění bezpečnosti škol a školských zařízení lze uplatnit prakticky ve všech zemích EU. Spolupráce s odborníky z ostatních členských států je zároveň přínosem i pro Českou republiku, protože do výsledné metodiky můžeme zahrnout zkušenosti ze zemí, kde je míra rizika vzniku mimořádných událostí, jako je například ozbrojený útočník ve škole, podstatně vyšší než v naší zemi. Odborníci z těchto zemích mohou mít užitečné postřehy z reálných událostí, ke kterým v těchto zemích došlo. Těšíme se, že spolupráce v rámci CEN nás posune správným směrem. Zároveň jsme hrdí na to, že se vedení pracovní skupiny ujímají naši odborníci a využívá se naše metodika.“
Výsledky hlasování o aktivaci projektu CEN/TS 14383-6 nás posunuly do další fáze standardizace. Potřebné většiny pro aktivaci na úrovni TC 325 bylo dosaženo – 6 zemí souhlasilo, 2 země nesouhlasily. Dále jsme obdrželi 6 komentářů z Norska a Dánska, které máme řešit diskusí v rámci WG 3.
Projekt CEN/TS 14383-6 je jako předběžný registrován u CEN. Dle pravidel CEN bylo 34 členských států požádáno o jejich stanovisko, zda souhlasí s aktivací tohoto projetu v evropském procesu standardizace. Návrh projektu byl přijat na základě pozitivního hlasování 75 % hlasů. K jeho praktickému zahájení zbývá nyní jen získat další dva aktivní členy, kteří přislíbí aktivní účast na projektu. Česká koordinátorka (WG3) projektu pak může začít s tvorbou technické specifikace na základě připomínek všech členských států. Tyto připomínky budou do textu přidány, pokud s nimi budou souhlasit aktivní účastníci projektu.
Nakonec vznikne evropský návrh technické normy, která musí být potvrzena závěrečným hlasováním všech členských států CEN.
„Z praxe víme, že přesto, že jsou bezpečnostní rizika v Evropě stejná, pokud jde o bezpečnost žáků ve školách, přístup jednotlivých zemí je k této problematice velmi rozdílný – je to hodně spojeno s místní kulturou, společenskými zvyklostmi a způsobem místního života. Nebýt praktických zkušeností z bezpečnostních auditů v ČR, se kterými se poslední roky na mezinárodním fóru chlubíme, bylo by velmi těžké přesvědčit i těch 6 zemí, které pro dokument hlasovaly“, říká convenorka WG-3 Veronika Fáberová „Potýkáme se i s problémem, že v naší technické komisi jsou některé země zastoupeny odborníky na zcela jinou problematiku, kteří nemají o situaci a potřebách v oblasti ochrany měkkých cílů ve svých zemích ani ponětí, proto jsou z našeho přístupu poněkud zaskočeni a nedokáží dát za svou zemi jasné stanovisko nebo připomínky. Ale tak už to v mezinárodní normalizaci chodí, je třeba nalézt konsensus všech zmocněnců normalizačních úřadů členských zemí. Tam, kde se v naší komisi setkáváme s bezpečnostními odborníky, není ve spolupráci problém“ poznamenává Veronika Fáberová. „Mnohde ale máme zástupce, byť často zvučných názvů různých evropských institucí, kteří jsou ovšem nevýkonnými úředníky nebo teoretiky, tam pochopitelně my praktici narážíme. Mou snahou do budoucna je zapojit do práce několik dalších odborníků z bezpečnostní oblasti, nyní jsme v menšině oproti zástupcům z oblasti všeobecné normotvorby nebo teorie stavebnictví.“
Spolupráce na přípravě norem prevence kriminality při výstavbě budov je i jednou z priorit odboru prevence kriminality Ministerstva vnitra, což potvrzuje i poděkování ředitele odboru prevence kriminality JUDr. Michala Barboříka:
„Za odbor prevence kriminality Ministerstva vnitra bych chtěl poděkovat i zástupcům ÚNMZ a ČAS a jejich odborníkům, kteří společně s námi jak přípravě a aplikaci české normy ČSN 73 4400, tak i její celoevropské verzi věnovali hodně úsilí. Je to velký úspěch, byť zatím dílčí, a velký příspěvek České republiky v oblasti prevence kriminality v celoevropském měřítku. A pevně věřím, že to bude odrazový můstek k dalším (již připravovaným) přínosným aktivitám CEN/TC 325 pod vedením ČR k bezpečnosti a prevenci kriminality v Evropě.“
Výsledky se poté mohou velmi pozitivně promítnout do vedených úvah o konceptu Smart Cities a při plánování, navrhování a pozdější realizaci veškerých staveb z pohledu kriminologických potřeb.
Zpracoval: JUDr. Tomáš Koníček, předseda TNK č. 148 a pracovník odboru prevence kriminality MV ČR, tel.: 974 833 217, e-mail: tomas.konicek@mvcr.cz
Zdroj: https://www.mvcr.cz/clanek/prvni-velky-krok-ke-schvaleni-evropske-verze-ceske-technicke-normy-csn-73-4400-prevence-kriminality-rizeni-bezpecnosti-pri-planovani-realizaci-a-uzivani-skol-a-skolskych-zarizeni.aspx
Doverville na mezinárodním bezpečnostním veletrhu INTERSEC 2020 v Dubai
V těchto dnech se Veronika Fáberová účastní jako zástupce AGA a firmy Doverville mezinárodního bezpečnostního veletrhu INTERSEC 2020 v Dubai. V rámci expozice České republiky pod vedením ministerstva průmyslu a obchodu reprezentuje zde zájmy členů Asociace technických bezpečnostních služeb AGA a služby na ochranu měkkých cílů, které Doverville poskytuje.
Systém služeb firmy Doverville pro bezpečnost měkkých cílů v krátkosti prezentovala Veronika Fáberová našemu velvyslanci v Dubaji Jiřímu Slavíkovi a jeho prvnímu tajemníkovi a obchodnímu radovi Danieli Blažkovci.
Více informaci z veletrhu přineseme později.
Autor článku: Veronika Fáberová
Dnešní Ostravská tragédie ve Fakultní nemocnici se nás silně dotkla
Našim posláním je pomáhat organizacím a institucím (měkkým cílům) v budování systému preventivních opatření k předcházení podobných tragédií, které se mohou odehrát i kdekoliv jinde, ve škole, obchodním centru, v tramvaji, na koncertě…
Jsme přesvědčeni, že bezpečnostní prevencí lze dosáhnout snížení bezpečnostních rizik podobných útoků, ale i tak je bohužel nelze 100% vyloučit.
Věříme, že preventivní opatření musí tvoří mix nastavených pravidel, informovanosti veřejnosti a zaměstnanců o těchto bezpečnostních pravidlech, vymáhání jejich dodržování, nácviků, jak se chovat v rizikových situacích a vhodných opatřeních fyzické a technické bezpečnosti. Pokud z tohoto mixu je nějaká ingredience vynechána, nemůže systém prevence řádně fungovat.
Jménem celého týmu Doverville bych ráda vyslovila soustrast pozůstalým po obětech tohoto brutálního útoku a také vyslovila podporu všem, kteří se podíleli na zásahu při této mimořádné události, včetně personálu nemocnice.
Autor: Veronika Fáberová
V Olomouci proběhla konference zaměřená na technické prostředky na ochranu měkkých cílů
Na konci listopadu Doverville s.r.o. uspořádala pro Olomoucký kraj konferenci na téma Technické prostředky a zabezpečení objektů a veřejných prostranství.
Účastníci konference především z řad městských a obecních policií, středních škol a zástupců městských a obecních úřadů si vyslechli zajímavé přednášky na různá bezpečnostně-technologická téma, například: o mobilních ochranných bariérách, možnosti forenzního značení na ochranu majetku (kol, ochranných pomůcek, majetku měst a obcí), dále novinky technologií používaných na kontrolu a evidenci obchůzkové činnosti a o unikátním českém výrobku – novém zámkové systému.
Na závěr pohovořila organizátorka konference a jednatelka společnosti Doverville s.r.o. paní Veronika Fáberová o plánovaných dotačních titulech na ochranu měkkých cílů pro rok 2020.
Kulatý stůl 2019
Na konci října proběhne pod záštitou Ministerstva vnitra České republiky KULATÝ STŮL 2019 zaměřený na ochranu měkkých cílů. Jako jedna z odbornic na tuto problematiku je přizvána jednatelka společnosti Doverville s.r.o. Veronika Fáberová. Na programu jsou témata jako ochrana veřejných prostranství, objektů veřejné správy a školských zařízení, zajištění bezpečnosti na sportovních a kulturních akcí, legislativa k této problematice, zkušenosti a zvyklosti ze zahraničí.
Partneři:
Zvýšení ochrany a bezpečnosti měkkého cíle fakultní nemocnice v Motole
V průběhu měsíce září proběhl pod vedením společnosti Doverville s.r.o. projekt z dotačního titulu na ochranu měkkých cílů z dotace ministerstva zdravotnictví v roce 2019 s názvem „Zvýšení ochrany a bezpečnosti měkkého cíle fakultní nemocnice v Motole“.
Celkem bylo zrealizováno 13 seminářů-nácviků, kterých se zúčastnilo 224 zaměstnanců nemocnice. Úspěšně rovněž proběhla 2 součinnostní cvičení s Policií ČR, kterých se zúčastnilo 67 zaměstnanců.
Nejvíce zaměstnanci ocenili praktické nácviky a součinnost s Policií ČR. Společnost Doverville vypracovala pro nemocnici 16 dokumentů (posouzení, vyhodnocení, plány, doporučení) a samostatným dokument Implementační plán, dále doporučení pokračovat do budoucna v systematické ochranně měkkých cílů a znovu zažádat o finanční prostředky v rámci dotačního titulu na ochranu měkkých cílů z dotace ministerstva zdravotnictví pro rok 2020.
Autor článku: Adéla Rýparová
Za mezinárodní účasti proběhla na Ministerstvu vnitra konference Bezpečný event
Začátkem června se v Praze uskutečnil již třetí ročník konference Bezpečný event pod záštitou Ministerstva vnitra a Policejního prezidenta ČR. Konferenci organizačně a programově zajistila bezpečnostně vzdělávací společnost Doverville s.r.o. Konferenci moderoval JUDr.Tomáš Koníček, vrchní ministerský rada odboru prevence kriminality MV ČR a paní Veronika Fáberová, jednatelka a majitelka společnosti Doverville s.r.o.
Na konferenci vystoupili odborníci z Čech i zahraničí jako například pan Carl Martin, anglický expert v oblasti navrhování, výstavby a provozu multifukčních arén, který se podělil o své zkušenosti z provozu velkých i malých eventových podniků. Ze Slovenska přijel Martin Královič, který představil „Mobilní control room“ – centrální operační středisko, které poskytuje organizátorovi akce aktuální přehled o dění na akci.
Za Policii ČR vystoupil se svou prezentací tiskový mluvčí PČR por.Mgr. Tomáš Hulan, který posluchače blíže seznámil se zákonem č. 115/2001 Sb. o podpoře sportu a s aktuálním komentářem vystoupil i ředitel z Ředitelství služby pořádkové policie Policejního prezidia České republiky plk. doc. Ing. Martin Hrinko, Ph.D., MBA. Unikátní technologii Argon představil Ing. Milan Krása ze společnosti PCS spol. s r.o. Tato technologická novinka je schopna odhalovat předměty ukryté pod oděvem, aniž by o tom kontrolovaná osoba věděla.
Na konferenci zazněly pohledy nejrůznějších zainteresovaných stran na to, jak zajistit bezpečnost na eventových akcí, výběr spolehlivého dodavatele služeb, přizvání a spolupráce se složkami IZS, z pohledu produkčních a pořadatelů a mnohé další.
Další ročník pro Vás připravujeme na listopad 2020.
Autor článku: Adéla Rýparová
Protiteroristické cvičení ANDĚL 2019
Jednatelka společnosti paní Veronika Fáberová se zúčastnila jako host nočního součinnostního cvičení IZS ANDĚL 2019.
„Policie ČR i další složky IZS pracovaly velmi koordinovaně a v úzké spolupráci i s nemocnicí v Motole“ řekla Fáberová „pro mne to byla velmi poučná zkušenost. Vzhledem k tomu, že se intenzívně zabýváme problematikou ochrany měkkých cílů, na který tento rok byly vydané nemalé dotační prostředky na zvýšení jejich bezpečnosti, je obrovská škoda, že jen zlomek dotačních projektů obsahuje i různé nácviky a cvičení, kde by všechny zainteresované strany měly šanci si určité postupy v praxi nacvičit. Ne vše se dá zvládnout jen s nově vypracovanými bezpečnostními směrnicemi, které nejsou prověřeny ani praxí, ani nácvikem“ dodává Fáberová.
Na reportáž z akce se můžete podívat na stánkách České televize pod názvem Protiteroristické cvičení policie a zdravotníků.
Foto: -vefa-
SEMINÁŘE
